Příroda spí a nabírá sílu na jaro, kdy nás opět zasype záplavou květů. Zimní měsíce si přesto můžeme ozdobit rostlinami tradičními pro tento čas.
Barevná křídla
Z méně vzdálených krajin k nám přišel nádherný vánoční motýl – brambořík. Pochází z východního Středomoří. U nás roste planě jen vzácně. Ačkoliv pochází z hor a dává přednost teplotám okolo 16 °C, naše zima je pro jeho hlízy příliš drsná a většinou ji nepřežije. Pěstování bramboříku ale zvládne i začátečník.
Foto: archiv redakce
Předkem všech v současnosti pěstovaných kultivarů je něžně růžový brambořík perský, který bychom však v Persii marně hledali. Museli bychom se zeptat botaniků, proč nese toto jméno. Šlechtěním se podařilo dosáhnout obrovské rozmanitosti tvarů a barev nejen květů, ale i listů. Motýlem je brambořík nazýván kvůli tvaru květů připomínajících pestrobarevná křídla. Květy mohou být jednoduché, plné, s hladkými nebo zpeřenými okraji. Stejně jako v případě vánoční hvězdy, musíme při pěstování bramboříků dodržovat určitý režim, aby nás potěšily květy v tu správnou dobu.
Foto: archiv redakce
Zásadní je správná zálivka. Ideálním místem pro brambořík je středový parapet špaletových oken, kromě těch orientovaných na jih. Pokud je nemáme, vybereme chladnější místo s dostatkem světla, ale bez přímého slunce. Rostlina není příliš choulostivá, a pokud se kvetení nepodaří přesně načasovat, i tak se můžeme snadno těšit z pestrých květů jindy a brambořík bude domácím miláčkem klidně i přes deset let.
Ostrá dáma
K cesmíně ostrolisté musíme přistupovat s respektem. Vytvořit suchou vazbu nebo jednoduše naaranžovat tuto nedůtklivou královnu zimních dekorací vyžaduje zručnost, trpělivost i odolnost. Tuhé vroubené listy jsou vybavené ostrými trny, kterými se jako jedna z mála stálezelených dřevin brání proti okusu zvěře. A také proti našim aranžérským pokusům. Nejlepší je s cesmínou zacházet v rukavičkách, ale pro naši, ne její ochranu. Díky jejímu vzdoru proti zimě spojovali pohané cesmínu s duchem vegetace.
Foto: archiv redakce
V anglosaské tradici je symbolem zimního slunovratu a málokdo ví, že své anglické jméno „holly“ propůjčila i městu filmu Hollywoodu, který je postavený na místě cesmínového lesa. Větvě s kožovitými, sytě zelenými nebo panašovanými listy a jasně červenými bobulkami mají do obydlí přilákat dobré duchy a vánoční atmosféru. Rostlina má i blahodárné účinky na zdraví. Pomoci může při mnoha druzích zánětů, infekcí a v esenciální terapii se používá pro zmírnění hněvu a zklidnění mysli. Všechny kultivary cesmín můžeme při správné volbě stanoviště pěstovat i u nás. Rostlina nemá ráda slunce a bude potřebovat na zimu chránit mulčem nebo kůrou, protože středoevropská zima je i na odolnou rodačku ze Středomoří příliš drsná.
TIP:
Buďte v zimě připraveni na jaro
První sněženky jsou blíž, než si myslíme, a tak je vždy lepší být včas připravení. Pokud patříte mezi ty, komu interiér dovolí i opravdu velké květiny či stromky, vyzkoušejte místo klasických obalů ty z pratelného papíru (Uashmama).
Foto: archiv redakce
Pratelný papír vypadá na pohled jako kůže a na dotek je měkký a poddajný jako textil. Výška se snadno upraví rolováním podle potřeby, vypadají stylově a hlavně – jsou velmi lehké.
Foto: archiv redakce
Co by to bylo za vaření bez pořádné porce čerstvých bylinek.
Mexická kráska
Kromě domácích rostlin jsme si zvykli zdobit vánoční interiér i hosty z dalekých krajů. Pryšec nádherný, původem z tropických pralesů Mexika, je opravdovou hvězdou. Vděčí za to efektnímu vybarvení listů v syté červeno-zelené kombinaci, která k svátkům patří. Toto zbarvení je nejžádanější, ale horní listové růžice mohou stejně tak mít oranžovou, světle zelenou, smetanovou, růžovou, bílou či mramorovou barvu. Nejedná se o květy, i když se listy právě v době květu vybarvují. Ve své domovině může pryšec dorůst až ve čtyři metry vysoký keř. I tato rostlina k sobě váže pověsti spojené s křesťanskou tradicí a o její přední místo ve vánoční výzdobě se zasloužili františkáni již v 17. století v Mexiku.
Foto: archiv redakce
Tvar vrchních vybarvených listů podle nich symbolizuje betlémskou hvězdu. Pryšec je čistě dekorativní rostlina a jiné využití nemá. Nicméně Aztékové jej používali pro výrobu červeného barviva. Není jedovatý, ale latex, který roní při poškození, může vyvolat alergickou reakci. Hvězdu nemusíme po svátcích vyhazovat. Zkušenější zahradníci mohou pryšec úspěšně pěstovat několik let a správným zacházením docílit i nasazení květů a vybarvení listů v tu správnou dobu. Je to náročnější disciplína, ale pokud ji zvládneme, můžeme být hrdí na to, že rostlina nebyla jen cetkou na jedno použití.
