Zatímco v přírodě vznikají druhově pestrá rostlinná společenstva, která se navzájem doplňují, sama od sebe, na zahradě provádí výběr rostlin a jejich sesazení člověk. Na jeden záhon tak můžete vysadit nejen více zeleninových druhů, ale i užitkové a okrasné rostliny současně. Vhodně zvolené kombinace vám usnadní práci během sezony, prospějí úrodě a navíc budou dobře vypadat.
Prověřené zkušenostmi
Smíšené pěstování není žádnou novinkou. Praktikovali ho už indiáni, protože spojení okrasné a užitkové funkce záhonu je nejen atraktivní, ale z mnoha důvodů i výhodné. Monokultura, tzn. jeden rostlinný druh na celém záhonu, totiž jednostranně vyčerpává půdu a zvyšuje náchylnost pěstovaných rostlin k chorobám a škůdcům. Pokud se tedy nechcete uchýlit k chemii, může být smíšená výsadba alternativním řešením. Některé rostliny na sebe navíc navzájem působí, a to jak pozitivně, tak negativně, což lze v praxi využít při vytváření prospěšných kombinací plodin i okrasných květin.
Foto: archiv redakce
Dobrý soused se vyplatí
Vzájemná náklonnost i nelibost rostlin vůči sobě jsou dané rozdílnou hloubkou zakořenění, kořenovými výměšky a zbytky nebo vůní listů či květů. Dobrými sousedy si tak budou například mělce a hluboce kořenící druhy. Nedoporučuje se naopak kombinace druhů náročných na výživu a skromných rostlin, protože jejich požadavky na přihnojování se během sezony liší. Vysazovat by se spolu neměly ani rychle rostoucí a pomalu se vyvíjecí rostliny. Zeleninové sousedy volte i podle termínu sklizně, aby půda nezůstala dlouho bez pokryvu. Rostliny se ovšem neovlivňují jen mezi sebou navzájem, ale působí i na některé živočišně škůdce. Příkladem výhodného partnerství je proto cibule pěstovaná dohromady s mrkví – cibule odpuzuje pochmurnatku mrkvovou a mrkev zase květilku cibulovou.
Půda stále při síle
Společné pěstování rostlin má příznivé účinky i na půdu, protože jednotlivé druhy potřebují různé živiny. Půda se proto jednostranně nevysiluje a její minerální obsah zůstává vyvážený. Řada rostlin navíc produkuje svými kořeny různé látky, které ochotně přijímají jiné rostliny, čímž se vzájemně podporují. Souvislý zelený porost složený z několika druhů půdě také zajistí dlouhodobější stín, teplo, kyprost a vlhkost. Mulč ze sklizených plodin sníží rovněž potřebu zálivky, okopávky a pletí nesklizených rostlin.
Foto: archiv redakce
Krásná a léčivá podpora
Ve smíšené výsadbě se uplatní i letničky a bylinky, které dokážou svou vůní chránit určité zeleninové druhy před škůdci a chorobami a podporovat je v růstu. Například kopr prospívá okurkám, saturejka zase pomáhá fazolu a červené řepě. Máta a šalvěj odpuzují běláska zelného z košťálovin a kořenové výměšky měsíčku a aksamitníku odrazují háďátka. Kvetoucí květiny mezi zeleninou navíc stimulují činnost včel v zahradě, oblíbená je třeba svazenka, nemluvě o jejich estetickém přínosu.
Společné soužití v praxi
Aby ale smíšené pěstování rostlin fungovalo, je potřeba dodržovat několik následujících pravidel:
- Rostliny ze stejných čeledí trpí obvykle stejnými škůdci a nemocemi, proto je lepší je z preventivních důvodů spolu nepěstovat.
- Z nepříbuzných rostlin jsou ke smíšené výsadbě vhodné takové, které mají podobné nároky na vláhu a živiny.
- Prostorově se dobře doplňují například plodiny využívané pro kořen a druhy pěstované pro nadzemní části rostlin.
- Vzdálenost mezi vysazenými sazenicemi by měla být vždy taková, aby vzrostlé rostliny pokryly a zastínily celý záhon.
- Zeleninové druhy je dobré doplňovat i aromatickými rostlinami, které je svou vůní částečně ochrání před živočišnými škůdci.
Věční sólisté
Kromě rostlin, které se navzájem pozitivně stimulují, existují i druhy, které na ostatní působí negativně, například ořešák, a také druhy, které si vystačí samy. Soběstačná jsou například rajčata, jejichž výnosy i při opakovaném pěstování na stejném místě nijak neutrpí a jako mulč jim poslouží vlastní listy. Přesto se ve společné výsadbě uplatní. Jejich vůně totiž dokáže zmást běláska zelného, a budou proto dobrými sousedy pro košťáloviny.
Foto: archiv redakce
Co vysadit mezi zeleninu?
Ve smíšené výsadbě by kromě zeleninových druhů měly dostat prostor i ovocné rostliny, letničky k řezu a bylinky do kuchyně. Funkci léčivé a okrasné rostliny splní třeba měsíček zahradní nebo brutnák lékařský, který svými modrými květy přiláká včely a jehož mladé listy výborně doplní zeleninový salát. Obě rostliny se navíc samy přesévají. Z aromatických bylinek vám meduňka zklidní nervy, rozmačkané listy šalvěje pomohou při hmyzím bodnutí a máta poslouží při přípravě koktejlů. Okraj záhonu olemujte třeba pažitkou a petrželkou, vyhněte se zde naopak široce kořenícím rostlinám. Výšku mohou výsadbě dodat tyčková rajčata, stromkové angrešty nebo léčivá divizna.
