Navrhnout správně schodiště je důležité. Aby každý výstup či sestup byl pohodlný a bezpečný, záleží na mnoha detailech. I v případě schodiště je třeba myslet na ergonomii.
KAM S NÍM?
Umístění schodiště je klíčové pro základní komfort bydlení. Zejména hlavní schodiště by mělo být umístěno tak, aby plynule a bez překážek navazovalo na ostatní komunikační trasy v domě nebo mezonetovém bytu. Myslet musíme i na počet členů domácnosti. Dopravní zácpy si užijeme dostatečně při cestách po městě. Schody do méně frekventovaných částí obydlí můžeme decentně skrýt. Například schody na půdu můžeme zvolit skládací a ušetřit tak hodně místa. Nezapomínejme na dostatečné osvětlení, které je pro bezpečnost důležité. Na schodišti nepotřebujeme nutně sluneční svit, ale ideálně by sem mělo pronikat denní světlo. Stačí například chytře umístěný světlík. Pokud to není možné, instalujeme dostatek zdrojů světla umělého. Ideální je také osvětlit i samotné stupně.
-kopie-5c3f4bd29a23d_630x931.jpg)
Foto: archiv redakce
TVAR A VELIKOST
Dimenze a tvar schodiště vychází ze zásad ergonomie, zásad bezpečnosti a samozřejmě z architektonického řešení domu. Minimální světlá šířka schodišťového ramene (od zábradlí k zábradlí) činí v rodinném domě 90 cm. Pohodlná chůze závisí na úhlu stoupání, na poměru mezi výškou (v) a šířkou (š) stupně. Výška stupně se pohybuje v rozmezí 14–18 cm, optimální poměry uvádí vzorec 2v + š = 63 cm. Po schodišti s nízkými stupni se bude stoupat pohodlněji, ale vyžaduje větší šířku stupňů – tedy bude delší a zabere více místa. Z bezpečnostních důvodů norma povoluje maximálně 16 stupňů v jednom rameni, při větším počtu je nutné vložit mezipodestu. Pokud se v domácnosti vyskytuje nějaký dlouhán, mysleme i na dostatečnou výšku stropu. A to zejména v případě šikmého stropu, nebo pokud se na trase vyskytují snížené podhledy a překlady.
MATERIÁL
Volba materiálu závisí zejména na konstrukčním řešení plánovaného schodiště. A samozřejmě na výši možné investice. Prefabrikované stupně uložené na vyzděnou stěnu, samonosné betonové dílce či monolitické železobetonové schodiště jsou nejlevnější variantou.
Foto: archiv redakce
Pro svoji robustnost se budou hodit spíš do přístupové haly nebo do sklepa. Schodiště je v interiéru poměrně hodně dominantní prvek, proto by například v obývacím pokoji mělo být vzdušnější. Nerezová ocel nebo sklo nabízejí možnost subtilnějších tvarů, ale jsou zdaleka nejdražší variantou. Ekonomickou variantou s velkou variabilitou jsou jednoduchá dřevěná schodiště.
ZÁBRADLÍ
Éterické schodiště v podobě volných stupňů zakotvených do stěny bez podpěr a zábradlí může být v interiéru originální, trendy, ale rozhodně ne bezpečné. Problém by mohl nastat i při kolaudaci. Již konstrukce se třemi stupni je považována za schodiště a podle normy musí být vybavena zábradlím příslušných parametrů. Jako zábradlí může posloužit například zídka o výšce 90 cm, která může elegantně zdůraznit linii schodiště. Do menších prostor nebo interiérů zařízených subtilním nábytkem se pro svoji robustnost ale příliš nehodí. V současnosti jsou v oblibě spíš dřevěné či ocelové konstrukce ze sloupků, tenkých madel a horizontálních i vertikálních prvků, které se hodí téměř ke každému typu schodiště.
Foto: archiv redakce
NORMY
Všechny parametry podrobněji určuje předpis č. 268/2009 Sb., vyhláška o technických požadavcích na stavby. Schodiště bude sloužit mnoho let, proto je důležité jej správně a funkčně navrhnout. Zcela jistě se vyplatí rada projektanta nebo specializované firmy, která nám schodiště vyrobí.
