Více prostoru, více pohodlí, více světla. Žádný dům se nám po čase obvykle nezdá dost velký. Řešením je expanze interiéru ven z domu. Na terasu nebo do zimní zahrady.
Prosklený pokoj
Zimní zahrada je v podstatě další místností domu. Kromě zvětšení užitné plochy zvyšuje užitný i tepelný komfort celku, prodlužuje léto a nabízí celoroční pohodu v bezprostředním kontaktu s okolní přírodou. Jde však o investici v řádu statisíců korun, proto je nutná pečlivá úvaha o míře využití a funkci, kterou bude plnit. Účel totiž rozhoduje nejen o velikosti, tvaru, konstrukci a použitých materiálech, ale také o následném provozu této elegantní přístavby.
Foto: archiv redakce
Základní požadavky
Celková plocha přístavby by měla mít minimálně 15 m2, hloubku alespoň 2,5 m a výšku kolem 3 m. Významnou roli v prostorovém plánování pochopitelně hrají všechny otvory, spojující zimní zahradu s okolním prostředím – terasou, vstupem do zahrady, do domu apod. Na vnitřní klima v proskleném objektu má vliv nejen výběr konstrukčních materiálů, ale i technologií (vytápění, větrání, stínění). Praxe ukazuje, že podlahové topení se do celoročně užívané zimní zahrady nehodí (pomalý náběh, nízké teploty), výhodnější je teplovzdušné topení, tedy konvektory, které kromě vytápění tvoří tepelnou bariéru před skly a brání tak kondenzaci vlhkosti. K nejčastěji používaným materiálům patří plast s ocelovou výztuhou, hliník, kvalitní dřevo nebo kombinace těchto materiálů. Většinu konstrukcí v podstatě tvoří rámy ze vzájemně propojených profilů v pevném nebo pohyblivém (posuvném, otevíravém, vyklápěcím) řešení některých prosklených ploch. Plast je odolný vůči vlhkosti, dobře izoluje, je tzv. „na věky“. Existují i speciální kompozitní materiály se skelnými vlákny, které umožňují výrobu oken bez výztuh. Hliník je pevný a velmi odolný, nenáročný na údržbu. Představuje „top“ třídu, čemuž ale odpovídá i cena.
Skleník potřebuje vzduch
Je třeba vyřešit i způsob otevírání oken a bezbariérový vstup i výstup ze zimní zahrady. Tuto službu poskytují posuvné systémy – posuvně-sklopný (sklopně-odsuvný) a zdvižně-posuvný. Pohodlnější z hlediska ovládání jsou pak zdvižně-posuvné dveře, které se po mírném nadzdvihnutí snadno dají do pohybu.
Foto: archiv redakce
Kromě výše uvedeného je třeba zajistit i přirozené větrání, která zabrání přehříváni, reguluje nadměrnou vlhkost vzduchu v zimních měsících a zajišťuje dostatečný přísun čerstvého vzduchu po celý rok. O nucené větrání se postarají ventilátory nebo vzduchotechnika, případně klimatizace. Pomoci mohou i odvětrávací systémy zabudované přímo v rámech oken.
Pozor na paragrafy!
Všechny stavby uvedené v § 103 (1) písm. a) stavebního zákona, tedy i zimní zahrada, a většina staveb uvedených v písm. b), c), d), f) a g) tohoto paragrafu sice nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, ale je nezbytné územně je umístit (územním souhlasem nebo územním rozhodnutím). Územní souhlas lze získat pouze u příslušného stavebního úřadu formou oznámení (ohlášení) záměru se žádostí o vydání souhlasu. Co všechno je k tomu třeba předložit, uvádí § 96 odst. 3. Nezbytný je kromě jiného souhlas vlastníků sousedních pozemků, což někdy bývá největší oříšek.
Foto: archiv redakce
Cíleně regulovaný stín
Nezbytným vybavením prosklených ploch jsou žaluzie nebo rolety, které kromě ochrany před přehříváním garantují i nezbytnou intimitu obyvatel domu a podílejí se i na akustické izolaci interiéru. K mání jsou screenové rolety ze skelného vlákna (brání pohledu dovnitř při nerušeném pohledu ven), interiérové žaluzie a další možnosti. Při výběru se zajímejte o hustotu a propustnost materiálu, což je jinak řečeno zmíněná průsvitnost a neprůhlednost (a naopak) a pečlivě zvažte i způsob ovládání, manipulace a regulace.