Své soukromí nám odhalila dvojnásobná olympijská vítězka a držitelka světového rekordu v hodu oštěpem Barbora Špotáková. I během naší krátké návštěvy se dalo poznat, že v domě panuje pohoda a spokojenost.
Jak jste hledali lokalitu?
Výběr místa, kde budu žít, byl pro mě absolutně zásadní. V roce 2007 jsem vydělala první větší peníze, protože jsem vyhrála mistrovství světa, tedy jsme vydělali, protože Lukáš na tom má velký podíl – od té doby, co jsme spolu, se mi daří a on je hlavní stavební kámen mého úspěchu. Tehdy nám na toto místo dal tip jeden známý – bývalý oštěpař.
Foto: archiv redakce
Líbilo se nám, že je tu blízko les, což je pro mě vzhledem k trénování hodně důležité, a také jsme si zjistili, že je tady výborná občanská vybavenost. Měli jsme štěstí, že se tady zrovna v té době rozprodávaly pozemky a my byli jedni z prvních, kdo si těch pozemků všiml a mohl si vybírat.
Jste spokojeni i s odstupem času?
Se vším jsme tady maximálně spokojeni. Přestěhovala se sem i moje mamka, takže teď mám dokonalé zázemí, bez kterého by to opravdu nešlo. Plus máme skvělé sousedy, s nimiž jsme věkově stejně my i naše děti a máme i podobné záliby.
Foto: archiv redakce
Hodně jsem si odlehčila tím, že si mohu část tréninku udělat tady – něco naběhám v lese, něco odtrénuju doma v miniposilovně a nemusím kvůli tomu jezdit třeba dvakrát denně do Prahy. Všechno je to takové promyšlené, nic není náhoda – od výběru pozemku až po dům.
Jak velký podíl máte na návrzích domu a interiéru?
Oba jsme s Lukášem dost konzervativní a doufáme, že tady vydržíme, proto jsme si i ten dům navrhovali sami s pomocí architekta. S interiérem mi pomáhala designérka Gábina Hámová. Jsem vítací typ a mám ráda návštěvy, takže jedním z mých požadavků byla velká předsíň. Díky dispozici domu jsme si to mohli dovolit a díky Gábině, která dokonale vymyslela úložné prostory, se předsíň opravdu povedla.
Foto: archiv redakce
Dál jsem chtěla domácí miniposilovnu, kterou jsme umístili hned vedle předsíně, abych kolem ní chodila a lákalo mě to tam. Do posilovny ve sklepě bych asi nechodila. Zvláštním požadavkem byla „pařírna“ ve sklepě, za kterou jsem také velmi ráda. Když se tam udělá nepořádek, nemusím ráno hned uklízet kuchyň, jako kdybych měla mejdan doma. Výhody takové „pařírny“ se prokázaly mnohokrát, ale je to náročnější na vybudování i finance.
Jaké jste měli požadavky na dispozici domu?
Hlavně jsme chtěli velký vzdušný prostor s galerií. Moc jsem si tu galerii neuměla představit, ale intuitivně jsem ji chtěla. Určitě je to řešení náročnější na vytápění, ale ta vzdušnost je pro mě něco, co za to stojí. Navíc naše aktivní dítě se tady může vyběhat, a když přijde návštěva s dětmi, tak ty se tady mohou také do sytosti vyřádit. Střed místnosti protíná schodiště, které je docela zajímavým prvkem tohoto prostoru.
Foto: archiv redakce
Díky galerii dává dům pocit rozlehlosti, ale v podstatě zas tak velký není. V patře vedou dveře z galerie do dvou dětských pokojíků, dětské koupelny, rodičovské ložnice s přilehlou koupelnou, šatnou a zimní zahradou. Dole je hala s obývákem, jídelnou a kuchyní, předsíň s miniposilovnou a ve sklepě zmíněná „pařírna“.
Bavilo vás zařizování interiéru?
U všeho mám vlastní ruku a dala jsem si dost záležet na výběru. Obcházela jsem i ne moc známé značky a hodně hledala. Spoustu věcí jsme řešily a sháněly s Gábinou Hámovou, která poté, co jsme si ujasnily styl, přišla se zajímavými nápady, které dodaly interiéru vtip a náladu. Třeba v obýváku je na zdi pověšeno pět retrolustrů z osmdesátých let, které symbolizují olympijské kruhy. K jídelnímu stolu sehnala sbírku Thonetek a J. & J. Khonů z přelomu minulého století.
Foto: archiv redakce
Spojnici mezi tím pak vytvořila zavěšením retro lustrů. Dlouho jsme spolu také ladily podlahu v hlavní obytné části, kde se setkává dlažba, parkety a koberec. Spolu jsme vymyslely i obývací stěnu, truhlář ji pak nakreslil a vyrobil. Já jsem si zase navrhla konferenční stolek, který kopíruje asymetrický tvar sedačky. Pro velký jídelní stůl jsme si s Lukášem jeli až do jižních Čech. Rádi si prostě věci zařizujeme a děláme sami. Do haly jsme začlenili i takový vtipný prvek, kterým je hasičská tyč. Zatím se ještě moc nevyužívá, je to spíš ze srandy, ale s dopomocí už se na ní občas jezdí.
Máte krásnou kuchyň, tu jste si navrhovala sama?
Do kuchyně jsem moc nezasahovala, nechala jsem ji na Gábině, která s tím má zkušenosti. Sestava je dělaná na míru, což si myslím, že je u nábytku nejlepší řešení. Vařím docela ráda, ale musím mít čas, ne to dělat z donucení.
Foto: archiv redakce
Janek má nejraději palačinky, takže ty už jsem vymakala k dokonalosti. Zrovna teď bych ráda tohle klidové období využila k zdokonalení mého vaření, jinak na to normálně opravdu není čas.
***
INTERIÉROVÁ DESIGNÉRKA
Gabriela Hámová
- majitelka studia Ad Hoc design (www.ad-hoc.cz), kde navrhuje a vytváří interiéry pro klienty
- učí historický vývoj interiéru na škole Intermezzo
- spolumajitelka Cup & hub Design Friendly (www.designfriendly.cz)
Foto: archiv redakce
TECHNICKÉ ÚDAJE
Broušené cihly Heluz Family 2 in 1 šířky 440 a 500 mm pro jednovrstvé obvodové zdivo nulových, pasivních, nízkoenergetických a energeticky úsporných budov splňují bez dodatečného zateplení doporučené hodnoty pro pasivní domy. Vyplněním dutin cihel polystyrenem došlo ke 40% navýšení jejich tepelněizolačních vlastností. Součinitel prostupu tepla je U až 0,11 W/m2K. Nahradí až 36 cm tepelné izolace, umožňuje přirozený prostup vodních par, www.heluz.cz
