Zahrada nejsou jen záhony, trávník a stromy. K bezpečnému a pohodlnému pohybu v zahradě i bezprostředním okolí domu slouží chodníky, cestičky a jiné zpevněné plochy.
PŘIROZENÝ POHYB
Nikdo jistě nechce skákat přes kaluže cestou ke vchodovým dveřím. První cestičkou, kterou zřídíme, bývá zpravidla přístupová cesta od vstupu do zahrady ke dveřím domu a řešení pohybu v bezprostředním okolí domu. Vzniku ostatních tras v zahradě dáme trochu času. Nejlepší je si cestičky vyšlapat. Předem pečlivě navržené cesty se ve většině případů ukážou jako nevhodné. Je užitečné mít alespoň základní představu o tom, co v zahradě bude a jak bude rozdělena do zón. Podle míry vyšlapání pak určujeme, kde bude cesta více zpevněná a širší a kde postačí skromnější chodníček. Při rekonstrukci starší zahrady postupujeme podobně. Nejdříve upravíme samotné uspořádání zahrady a pak se po ní přirozeně pohybujeme. Tím nám vzniknou nové trasy nebo změny stávajících. Pozornost věnujeme také podloží cesty. Podklad většinou tvoří pískové nebo štěrkové lůžko. Cesta by měla být také dobře odvodněná. Pevnější materiál se hodí na přístupovou cestu a příjezd ke garáži. Dlažbu na terasu a chodníky zvolíme s respektem k charakteru stavby a použitým materiálům. Z čeho můžeme vybírat?
Foto: archiv redakce
BETON
Nemusí se jednat jen o dílce z hladkého šedého betonu nebo zámkovou dlažbu, které se víc hodí pro veřejné komunikace. Materiál je tvarově velice variabilní a dá se s ním napodobit i dřevo či cihly. Velice oblíbené jsou imitace kamene. Důležité je, aby dlažba měla protiskluzovou povrchovou úpravu.
PŘÍRODNÍ KÁMEN
Může mít pravidelné i nepravidelné tvary a tloušťku. Odolnější a tvrdší materiály jako žula, mramor nebo křemenec jsou dražší. Měkčí a cenově dostupnější jsou pískovec a vápenec. Cestičky můžeme také vysypat štěrkem nebo oblázky. Zejména u kamene je podstatné vyzkoušet, že při namoknutí neklouže.
Foto: archiv redakce
DŘEVO
Přírodní dřevo nedáváme na stinná a vlhká místa. I přes pečlivou impregnaci a případné ošetření zanořených částí asfaltem by poměrně rychle podlehlo houbám a plísním. Narušený povrch nebo nepatrná vrstvička řas mohou při zvlhnutí velice klouzat.
Foto: archiv redakce
PÁLENÁ CIHLA
Pálená cihla se hodí ke klasickým stavením. Můžeme využít i staré, různě rozlámané cihly z bouračky. Jejich složením do plochy vytvoříme zajímavý efekt. Keramická dlažba je nejvhodnější na terasu nebo do okolí bazénu. Volíme dlažbu mrazuvzdornou a neglazovanou.
Foto: archiv redakce
KOMPOZITY
Kompozitní materiály se obvykle používají na terasy a okolí bazénu.Můžeme je ale použít i na zahradní cesty. WPC, tedy dřevoplast, působí na pohled i omak jako dřevo.Výhodou je, že nestudí a nerozpálí se. Škůdcům a houbám nechutná a nevyžaduje téměř žádnou údržbu.
Foto: archiv redakce
