Její přítomnost poznáme většinou snadno… orosená okna, vlhké skvrny na stěnách a k tomu zatuchlý vzduch. Boj s plísněmi není snadný, ale dá se vyhrát. Tady je několik šikovných informací!
Kde a proč se plísně v domácnosti objevují
Plísně jsou druhy hub, které pro lidi žijící v její přítomnosti představují zdravotní riziko. Vytváří se především ve vlhkých místnostech. Příčinou vzniku plísní na stěnách a dalších interiérových površích je nespočet, zejména jsou to ale nedostatečné větrání, špatně nainstalovaná okna a nedostatečná či chybně provedená tepelná izolace vedoucí ke vzniku tepelných mostů. „Plíseň se může rozšířit téměř všude – na omítkách, tapetách, dřevě i plastových površích, a to zejména v chladném ročním období, pokud není byt dostatečně větrán nebo izolován. Teplý vzduch v místnosti totiž ukládá vlhkost, která pak kondenzuje na chladných místech na stěnách, rámech oken nebo zárubních dveří. Tato místa jsou pro spory plísní ideální,“ uvádí Tomáš Sysel z Institutu zdravého bydlení (IZB).
Kromě toho, že plísně poškozují samotné vybavení domů a jejich stavební strukturu, působí negativně i na lidské zdraví. „Vdechované houbové spory mohou vyvolat dýchací potíže, alergické reakce, ale i bolesti hlavy, rýmu nebo třeba poruchy spánku,“ uvádí Tomáš Sysel z IZB a dále radí, jak v případě, že se kterýkoliv z příznaků projeví, postupovat: „Doporučuji vyhledat lékaře, který vás může poté poslat ke specialistovi. Lékař otestuje krev na přítomnost protilátek proti plísním, provede tedy tzv. pichlavý test, který alergii na plíseň odhalí.“ V případě podezření na alergii na plísně neotálejte, a příznaky raději včas zkonzultujte s lékařem.
Druhy plísní a jejich vliv na naše zdraví
Odborníci odhadují, že celosvětově existuje přibližně 250 000 druhů plísní, ale identifikováno jich bylo jen 100 000. Plísně se na první pohled liší podle barvy, kterou určuje velké množství pigmentovaných výtrusů. O jaký konkrétní druh plísně se přesně jedná, ale podle barvy neurčíte. To už vyžaduje laboratorní zkoušku.
Černé plísně
Foto: archiv redakce
Tyto plísně patří mezi ty nejznámější a současně nejobávanější a mohou být tvořeny mnoha typy a formami. „Černá plíseň se často vyskytuje na vlhkých zdech. Obzvláště ohroženy jsou nejen omítnuté stěny a stropy, ale také tapety a spáry dlaždic. Navíc tato plíseň velmi dobře snáší kromě vysokých teplotních rozdílů v rozmezí mezi 6 až 45 °C, také radiaci. Přežije ozáření zhruba 200 krát větší, než jaké zabije člověka,“ specifikuje černé plísně Tomáš Sysel z IZB a dále pokračuje: „Pro lidský organismus jsou extrémně toxické kvůli své agresivitě. Běžná černá plíseň zvaná „Aspergillus niger“ může vyvolat různá onemocnění od alergií, přes onemocnění ledvin až po závažné infekční nemoci.“
Bílé plísně
Foto: archiv redakce
S ohledem na nenápadné vzezření těchto plísní je jejich identifikace na světlých površích, jako jsou omítky, velmi obtížná. Tím, že je často delší dobu nezaznamenáme, mohou se volně šířit a o jejich přítomnosti se dozvíme až ve chvíli, kdy ztmavnou. „Indikací bílé plísně může být mírně plesnivý zápach nebo přítomnost roztočů a rybenek. Běžné jsou hlavně v rozích stropů nebo podlah, ve výklencích, za nábytkem na vnějších stěnách nebo v suterénu. Obecně osidluje chladné, nevyhřívané a vlhké místnosti,“ uvádí Tomáš Sysel z IZB a pokračuje ve vyjmenovávání negativních vlivů bílých plísní na lidské zdraví: „Tyto plísně dráždí sliznice a mohou tak vyvolat časté nachlazení, bolest v krku, kašel, chronickou bronchitidu nebo i kožní onemocnění a bolest kloubů. Někdy jsou tyto varovné signály přisuzovány spíše suchému vnitřnímu vzduchu. Jakmile ale vzduch zvlhčíte, vytvoříte tak plísním ještě lepší podmínky pro život.“
Zelené plísně
Foto: archiv redakce
Nejen na stěnách, pod podlahovou krytinou či koupelnovými obklady, ale i na koláči či chlebu… to jsou místa, kde se tomuto druhu plísní velmi dobře daří. „Zelené plísně se často objevují společně s jinými druhy plísní a vytváří tak pestrou směs. Mezi nejnebezpečnější patří Aspergillus fumigatus, která může vyvolat alergie, astma, bolesti hlavy, ale hlavně je původcem systémové aspergilózy plic,“ varuje Tomáš Sysel z IZB.
Červené plísně
Foto: archiv redakce
Vyrůst až o centimetr za den zvládne červená plíseň na jedničku. A potřebuje k tomu jen dostatek celulózy. Kromě obilovin a mouky je pro ni ideálním zdrojem potravy také papírová tapeta. Častěji než v obýváku na ni narazíte v koupelně, na toaletě či v kuchyni, kde má lepší podmínky pro život. „Červené plísně způsobují především onemocnění dýchacího ústrojí, jako je astma,“ uvádí Tomáš Sysel z IZB.
Žluté plísně
Foto: archiv redakce
Díky poměrně vysokým hygienickým standardům našich podmínek nejsou žluté plísně tak častými návštěvníky našich domácností. V zásadě se mohou skrývat na stejných místech jako jiné druhy plísní, ale upřednostňují vlhké rohy, bavlněné látky a čalouněný nábytek. „Aflatoxiny, které žluté plísně uvolňují do prostředí, jsou karcinogeny jater. Patří tak mezi nejsledovanější mikromycety v potravinách. Aflatoxiny dokážou také poškozovat dědičnou informaci v buňkách nebo vyvolávat poškození vyvíjejícího se plodu,“ popisuje negativní účinky žlutých plísní Tomáš Sysel z IZB.
Účinné odstranění plísně v domácnosti
Likvidaci plísně pomocí chlorovaných prostředků se raději vyhněte, mohli byste si totiž zadělat na zdravotní problémy. „Doporučuji použít koncentrovaný alkohol raději, než přípravky s obsahem chloru. Jedná se totiž o významný alergen a navíc prostředky s obsahem chloru poškozují výmalbu,“ varuje Tomáš Sysel z IZB a dále pokračuje: „Alkoholové prostředky, jako je technický líh nebo isopropanol, jsou běžně k sehnání v lékárně, drogerii nebo na internetu. Použít lze také peroxid vodíku, ale i ocet. Ten obvykle na silnější plíseň nestačí.“ Mnohem účinnější je plíseň odstranit mechanicky. „Pokud je plíseň na zdech, což bývá nejčastější problém, pak je nutné odstranit samotnou plíseň, malbu a často oškrábat i zasaženou omítku. To je nezbytné provádět za vlhka a s použitím ochranných pomůcek, jako jsou rukavice, respirátor a ochranné brýle,“ radí Tomáš Sysel z IZB a pokračuje: „Plísňové spory se šíří vzduchem, proto je nutné postižená místa vždy předem navlhčit, nejlépe vodou s přídavkem protiplísňového přípravku. Teprve až potom odstraníme plíseň, malbu a případně zeď oškrábeme. Nová omítka a malba by měly být nanášeny až po dokonalém vyschnutí ošetřeného místa. Opět za použití speciálních přípravků určených na plísně.“ Pokud si na takové stavební úpravy netroufáte, nechte si pomoct od specializované firmy. Po odstranění plísně určitě nezapomeňte dát nábytek přibližně pět až deset centimetrů od stěny, aby k ní byl zajištěn dostatečný přísun vzduchu!
Je-li příčinou plísní na stěnách vznik tepelných mostů z důvodu chybně provedené nebo nedostatečné tepelné izolace, kdy se rosný bod nachází ve stěně namísto v izolaci, pak se pravděpodobně nevyhnete větším stavebním zásahům, které s plísněmi pomohou trvale. „Nedá se plošně říct, že by problém vyřešilo použití tepelné izolace o konkrétní tloušťce. Je třeba vždy řešit případ od případu, vzít si k sobě stavebníka, který poradí, jakým způsobem dům zateplit, aby tepelné mosty a následně plísně v domácnosti nevznikaly,“ doporučuje Tomáš Sysel z IZB.
Plísně a okna
Velmi často se plíseň nachází kolem oken, což je zpravidla zapříčiněno jejich chybnou montáží, kdy opět dochází k vzniku tepelných mostů. „Chyb, které mohou nastat, je několik. Například použitím nesprávných podpůrných klínků při montáži se okno může deformovat. Správné osazení okna poznáme tak, že by se okno nemělo samovolně otevírat nebo zavírat. Dalším problémem může být vadná izolace okna v ostění, nebo absence tepelné izolace parapetu od okna. V takovém případě se opět nevyhnete stavebním úpravám,“ varuje Tomáš Sysel z IZB.
TIP: Správné větrání
Doporučuji nevětrat na mikroventilaci nebo pouhým vyklopením okna. Dochází tak k prochladnutí stěn v okolí okna a kondenzaci vlhkosti. V zimním období je třeba větrat intenzivně, nárazově ideálně protilehlými okny, pokud taková možnost je. Vzduch tak v místnosti dostatečně cirkuluje a přenáší vlhký vzduch z místnosti ven. Doporučuji větrat 5 – 15 minut dvakrát denně v závislosti na ročním období.
Tomáš Sysel, představitel Institutu zdravého bydlení
Foto: archiv redakce
Na co si dát pozor před koupí
Pokud se teprve chystáte svůj vysněný domov pořídit, dejte si na plísně pozor už v předstihu. Vyplatí se to. „Ve stadiu koupě nemovitosti, ať už novostavby nebo starší nemovitosti, vždy doporučuji pozvat si stavebníka, který může odhalit některé stavební chyby, které by později mohly napáchat velké škody,“ uvádí Tomáš Sysel z IZB a hned pokračuje: „Zásadní je vzniku plísní předcházet již ve fázi plánování a realizace stavby a zvolit u stavby správnou tloušťku stěn i výběr zdících materiálů, odpovídající systémy vytápění, větrání. Neméně důležité je ale i vlastní provedení montáže výplní otvorů – oken a dveří, které zcela zásadně ovlivní nejen jejich funkčnost a zdravé prostředí nemovitosti, ale zabrání také pozdějším problémům.“ Pokud už máte dům zamořený plísněmi, pravděpodobně vás větší stavební zásah nemine. Jestli se teprve po nějakém tom místě pro život poohlížíte, nezapomeňte si k sobě vzít odborníka - stavebníka!
TIP odborníka: Skrytá vada nemovitosti v podobě plísně…
Pod fasádu se schová ledacos včetně nekvalitně provedené stavby domu vedoucí k tvorbě plísní. Při koupi nemovitosti od stavebníka či developera máme záruční dobu dva až tři roky. Na oznámení skrytých vad, což jsou takové vady, která existovaly už v době převzetí nemovitosti kupujícím, ale vyšly najevo dodatečně, má kupující podle občanského zákoníku na oznámení prodávajícímu pětileté období. Za skrytou vadu lze považovat třeba plíseň na stěně, která je překrytá sádrokartonem. Kupující by měl skrytou vadu oznámit prodávajícímu bez zbytečného odkladu. V případě, že je vada odstranitelná, má kupující právo požadovat po prodávajícím její odstranění nebo přiměřenou slevu z kupní ceny. Jestliže se ale jedná o skrytou vadu neodstranitelnou, má kupující právo požadovat po prodávajícím přiměřenou slevu z kupní ceny, či od kupní smlouvy odstoupit a tím pádem požadovat po prodávajícím vrácení celé kupní ceny.
Tomáš Sysel, představitel Institutu zdravého bydlení