Interiér malého brněnského bytu je příkladem toho, že i na pouhých 34 metrech čtverečních se dá pohodlně žít. Musí se ovšem umět maximálně a promyšleně využít prostor, který je k dispozici. To se povedlo designérce Kristýně Karešové.
Miniaturní byt s obytnou plochou 34 metrů čtverečních koupili majitelé od developera ve stavu Shell & Core, tedy v kolaudačním minimu. Od začátku věděli, že to bude prostor určený k pronajímání, a tak chtěli, aby byl pro nájemníky atraktivní a nabízel jim plnohodnotné bydlení.
Foto: Lukáš Hausenblas
Majitelé si sami na zařizování bytu netroufli, proto se obrátili na designérku Kristýnu Karešovou. Na startovní čáře se byt nacházel ve stavu „holobytu“, což byla pro designérku ideální situace. Nebylo totiž na čem stavět, a tak ji v tvorbě interiéru nic neomezovalo.
Nová dispozice
Aby designérka mohla splnit zadání a vybudovat plnohodnotné bydlení, musela nejdříve pozměnit dispozici. Ta, která byla připravená od developera, se jí jevila jako diskomfortní. V první řadě přesunula naplánovanou kuchyň na protější stranu místnosti, kde měla být původně ložnice. Dále zrušila komoru, která jí přišla na tak malý byt nesmyslná.
Foto: Lukáš HausenblasTím vznikl dostatečný prostor k vybudování ložnice. Přizdila se jen příčka, která tak dává lůžku intimitu a odděluje ho od kuchyňské a jídelní části. Co se jevilo problematické, byla revizní dvířka kryjící servisní šachtu, která se nacházela na pohledové zdi za postelí. Designérce bylo jasné, že díky dvířkům nebude možné opatřit postel čelem, a tak vymyslela, že se celý prostor kolem postele vymaluje otěruvzdornou a omyvatelnou barvou Remal Forte. Vlastní dvířka pak zakryla velkým zrcadlem.
Odraz od podlahy
Specialitou designérky Kristýny Karešové je to, že začíná od podlahy. I v takto malém bytě zvolila výraznější dekor, protože věděla, že bude z velké části překrytý nábytkem, a tak na sebe nebude strhávat pozornost. A to, co zůstane na očích, dodá interiéru šmrnc. Kristýna má také ráda pohledový beton na stropě, který se i v tomto případě rozhodla ponechat a použít ho jako základ pro industriální styl. Celkově měl byt laděný do tmavších tónů působit ve výsledku usedlejším dojmem. Tmavé barvy si mohla dovolit díky tomu, že po celé délce bytu jsou velká okna směřující na terasu lemující byt. Okna se tak starají o dostatečný přísun denního světla do interiéru.
Když k šedé barvě hledala nějakou doplňkovou, která celkový dojem oživí, vycházela ze žlutého radiátoru, který už měla vybraný do koupelny. Žlutou barvu pak v bytě několikrát zopakovala na detailech nábytku a na doplňcích.
Foto: Lukáš HausenblasDesignérka razí pravidlo, že minimálně dvě ze tří věcí by spolu měly v interiéru komunikovat, jsou to materiál, barva a tvar. Ty by se pak měly v prostoru zopakovat. Jde-li o materiál, tak tady spolu komunikuje kov, použitý na kuchyňských úchytkách, podnožích nábytku a na svítidlech. Na potahu židlí a pohovce je zase stejná látka. U barvy jde o to, že barevný akcent vytvořený žlutou se opakuje a již není doplněn jinou barvou, tudíž
Foto: Lukáš Hausenblas
