V září přichází doba vlády podzimních královen zahrad a květinových výstav. Jiřiny, jiřinky, nebo také podzimní růže jsou u nás jednou z nejoblíbenějších trvalek. I za málo péče se odvděčí záplavou květů pestrých barev.
DAHLIA
Roku 1789 se tato kvetoucí hvězdice dostala z Mexika do botanické zahrady v Madridu, kde byla po 13 let žárlivě střežena jako vzácnost. Jako Dahlia byla pojmenovaná na počest botanika Andrease Dahla, žáka Carla Linného. Postupně se do Evropy dostalo dalších přibližně 45 druhů. Zejména zásluhou německého botanika C. L. Willdenowa, který zároveň květiny nově pojmenoval „Georgina“, podle kolegy přírodovědce J. G. Georgiho. Odtud pochází český název jiřina. V Čechách se jiřinky pěstují přibližně od roku 1830 a šlechtitelského vrcholu dosáhly ve třicátých letech minulého století.
MÁ RÁDA SLUNCE
Jiřiny pěstované z řízků vysazujeme na slunné stanoviště. Zem vyžadují kyprou, vyhnojenou a hlavně dostatečnou zálivku po celou vegetaci. Výsadbu provádíme v druhé polovině května. Po prvním podzimním mrazíku odstraníme nadzemní část rostliny a hlízy vyryjeme, odstraníme zeminu a osušíme. Poté uložíme do místnosti s ideální teplotou 5–10 °C a možností větrání. Hlízy nesnáší velké vlhko ani sucho.
Foto: archiv redakce
ODMĚNÍ SE KVĚTY
Abychom docílili bohatšího rozvětvení a tím větší odolnosti proti větru, je vhodné rostlinu zaštípnout. Od června do konce července jednou až dvakrát přihnojíme dusíkatým hnojivem. Později v létě přihnojíme fosforečnými hnojivy, která působí na vybarvení květů. Chceme-li dosáhnout velkých květů, vyštipujeme postranní poupata na stonku a ponecháme pouze hlavní největší poupě. Odkvetlé úbory odstraníme. Podpoří se tak další tvorba květů.
RÁDA SE PŘEDVÁDÍ
V roce 1837 se v České Skalici konaly první jiřinkové slavnosti. Tradice se udržela 10 let. Účastnila se i Božena Němcová, Bedřich Smetana dokonce složil Jiřinkovou polku. V současné době je tradice obnovena. Po celých Čechách se velkému zájmu těší i pravidelné výstavy konající se v září, jejichž hvězdami jsou právě jiřiny.
