Jako v ráji si žije Kateřina ve svém domku skoro na samotě u lesa. Po náročném pracovním dni si může sednout na terasu, jít si zaplavat do bazénu, zacvičit si jógu či meditovat u rybníčka, posadit se na lavičku v miniaturním lesíku nebo se jen tak kochat výhledy na Český ráj.
Jak jste se ocitla tady, na okraji Českého ráje?
Narodila jsem se v Rakousích u Malé Skály. Bydleli jsme v Turnově, což odtud není daleko. Přáli jsme si koupit dům nebo parcelu v okolí, ideálně na samotě. Při výběru pro nás bylo důležitější místo než stav nemovitosti. Asi po šesti letech se nám podařilo sehnat dům na krásném klidném místě. Jsou odtud krásné výhledy na Český ráj, Ještěd, Bezděz a při dobré viditelnosti se ukáže i Říp. S pozemkem sousedila ještě další parcela, kterou jsme přikoupili, a tím získali rozlehlou zahradu a jistotu, že nám v blízkosti nikdo nic nepostaví.
Foto: Lukáš Hausenblas
V jakém stavu byl koupený dům?
Úplně původní stavení se stodolou na pozemku už nestály, ale dům, který tady byl víc než před sto lety postaven, byl ve stavu, jenž si žádal důkladnou rekonstrukci. Když jsme s ní v roce 2016 začali, zjistili jsme, že stavení nemá ani základy. Takže nakonec jsme ty základy museli postupným odkopáváním a dozdíváním udělat. Rozebrala se i celá střecha a kompletně měnila dispozice. Ve finále z domu zbyly jen obvodové zdi. Byly situace, kdy jsem si říkala, že jsme ho měli raději celý zbořit a postavit nový. Díky šikovným řemeslníkům to ale nakonec šlo všechno docela rychle a za rok už jsme se stěhovali. Za provozu se pak ještě přistavovalo garážové stání s dílnou, letní kuchyně a dělaly se terénní úpravy.
Foto: Lukáš Hausenblas
Jak se rodila nová podoba domu?
Oslovila jsem pana Ing. arch. Pavla Nováka z ateliéru OMNIARCH. Pan architekt mě detailně vyzpovídal ohledně dispozic, potřeb a životního stylu. Celkový vzhled domu je dílem pana architekta. Společně jsme pak pracovali na doladění vnitřních dispozic. Design interiéru i exteriéru jsem si už navrhla sama. Dům je sice kompletně zrekonstruovaný, ale udržuje ráz venkovského stavení. Snažila jsem se propojit exteriér s interiérem ve stejném duchu. Letní kuchyně, jež je postavená v těsné blízkosti domu, je pro mě hodně důležitá. Právě tady trávím většinu léta, tady se scházím s přáteli a s klienty. Nedílnou součástí domu je i rozlehlá zahrada, o kterou se starám. Každý rok na jaře si vyžádá radikální zákrok a pak už si žije svým životem. U starých zahrad vidím velkou výhodu ve vzrostlých stromech. A my tu máme dokonce i malý lesík, ve kterém rostou houby.
Foto: Lukáš Hausenblas
S jakými firmami jste spolupracovala?
Snažila jsem se využívat převážně osvědčené a místní firmy a řemeslníky. Stavební práce prováděla firma GTS, kterou vlastní můj dlouholetý kamarád. Veškeré truhlářské práce včetně kuchyně měl na starosti pan Matějka z Vůně dřeva z Lomnice nad Popelkou.
Foto: Lukáš Hausenblas
Byl to v té době jediný truhlář, který byl ochotný vyrobit „staré věci“ jako třeba jídelní stůl. Okna a dveře dodala společnost Agát ze Semil. Stěrky v domě dělal pan Kněbort z Turnova. Je to profesí malíř, který se věnuje i stěrkám a ovládá to opravdu parádně. Pec, kterou jsem si navrhla, dělal pan Hejral z Rovenska pod Troskami.
Foto: Lukáš Hausenblas Chtěli jsme ležení na peci a troubu na pečení. Důležité pro mě bylo, aby pec ve výsledku působila elegantně, proto jsem se rozhodla použít bílé velkoformátové kachle. Pan Hejral doporučil přidat k peci i malý sporák, pro správné fungování topného systému. A funguje to skvěle! Buchty a bůček tak rychle a dokonale v běžné troubě vůbec neudělám. Děti to opravdu milují. A když je tady výpadek proudu, tak nás pec vždycky zachrání. Uvaříte a máte teplo, všechno na pohodu.
Foto: Lukáš Hausenblas
V mnoha ohledech jsem si vymyslela na tehdejší dobu nezvyklé věci. Třeba u podhledů v podkroví jsem chtěla mít bílé široké palubky. Tesaři se mi snažili vysvětlit, že se tento rozměr palubky na podhledy nepoužívá a že to nebude pěkné. A už vůbec ne v bílé. Nechtělo se jim do toho. Nakonec byli spokojeni a myslím, že to používají už běžně.
Foto: Lukáš Hausenblas
Nutno zmínit i netradiční povrchy!
Na stěnách je místo barvy a štuku natažená hliněná omítka. Moc se mi líbila barva a nadchly mě i vlastnosti hlíny. V interiéru vypadá útulně, dobře se udržuje, dýchá a vytváří přirozené klima. Práce s hliněnou omítkou není složitá a kromě přírodní barvy, kterou tu vidíte, se dá pořídit i v jiných odstínech. Funguje to tak, že se na cihly nahodí hliněné jádro a na něj hliněná omítka. Tu lze použít i na klasické jádrové omítky i na sádrokarton. V případě potřeby se dá povrch i přetírat štětkou. Na některých stěnách v domě je zase natažená stěrka, která se mi moc líbila, a je navíc velmi praktická. Není v ní žádná spára, žádné složité čištění kartáčkem a dá se natáhnout i do sprchového koutu. Při úklidu ji jednoduše otřete nějakým eko přípravkem a funguje to. Stejné je to i s románskými stěrkami, které máme mimo sprchové kouty. Stěrku jsem nakonec využila i v letní kuchyni, kde je na podlaze i na kuchyňské pracovní desce.
Foto: Lukáš Hausenblas
Na konečné podobě domu máte lví podíl, jak to vidíte vašima očima?
Vždycky si něco vymyslím, namaluji, ale konečný design a realizace je společná práce všech řemesel. Spoustu věcí vymyslíme za chodu s nějakým fachmanem, který má v oboru zkušenosti. To platí u všech realizací, které dělám. Pravda, někdy jsem nekompromisní a tehdy se ukazuje, že se dají vymyslet zázraky, a všichni se díky tomu posouváme dopředu. Jsem spíš takový dirigent, který koordinuje a usměrňuje, aby celek působil vyladěně a aby nikdo nikam neujel, protože ty tendence tam jsou od všech, včetně investorů. Jsem vděčná za zkušené a šikovné řemeslníky, za jejich rady a nápady. Líbí se mi používání starých a nových věcí, které spolu dohromady ladí.
Foto: Lukáš Hausenblas
Jaká byla vaše cesta k interiérům?
Původně mám vystudovanou sklářkou školu, ale rodiče podnikali v kovovýrobě, která se zabývala výrobou medailí, odznaků a bižuterních komponentů, tak jsem začínala u nich. Rodinnou firmu FAS Rakousy nyní vede bratr a my jsme si založili svoji firmu BB-KOVOdílna, kde se dodnes věnujeme sériovému lisování kovodílů. Firma prosperovala a já se v akademii učila interiérovým designérem a homestagingu.
Foto: Lukáš Hausenblas
Pomohlo mi to v realitní činnosti, kterou jsem si na čtyři a půl roku vyzkoušela. Osud mě dal dohromady s manžely Novákovými – Reality 1788 – kteří mi dodali odvahu a příležitost, abych se začala interiérům věnovat. Patří jim můj vděk a velký dík. Nemám webové stránky a nechci je mít. Investoři, pro které pracuji, mě oslovují na základě referencí. Díky tomu ke mně už mají určitou důvěru a s tím se pak velmi dobře pracuje. Díky spokojeným klientům jsem měla i příležitost vrátit se ke sklu a navrhnou lustr do Chaletu Berg v Peci pod Sněžkou. Díky designu se stále něco učím. Všechno jde dopředu. Materiály, techniky, barvy... Design je pro mě zábavná forma objevování a spokojený klient veliká radost.
Foto: Lukáš Hausenblas
Technické údaje
obytná plocha: dům 151,2 m2, garáž s dílnou: 88 m2,
letní kuchyň: 75 m2
konstrukce domu: cihlové zdivo (60 cm) + provětrávaný zateplovací systém, štuková fasáda, sokl Rula
konstrukce letní kuchyně a garáže: Porotherm 45 izolační, štuková fasáda, sokl Rula
střecha: krytina RUUKKI Classic C falcovaný plech
vytápění: tepelné čerpadlo vzduch-voda (Thermia Atec 13), doplňkový zdroj kamna
