BYDLENÍ | Návrat k funkcionalismu

Historická vila nedaleko olomouckého centra pozbyla s necitlivou přeměnou v devadesátých letech svoji signifikantní funkcionalistickou tvář. S novými majiteli přišla kompletní rekonstrukce, která stavbě vdechla zpět atmosféru třicátých let a přinesla prestižní ocenění. Vila se v roce 2022 stala jednou ze Staveb roku a získala čestné uznání v rámci soutěže Grand Prix Architektů.

Historie vily ve Wellnerově ulici v Olomouci sahá až do roku 1933, kdy byla vystavěna Ing. Janem Hublíkem. Existuje přitom teorie, že autorem jejího návrhu byl významný architekt a urbanista Bohuslav Fuchs. Během devadesátých let však stavba prošla výraznou přeměnou, jež domu zcela odcizila jeho funkcionalistickou identitu. A to se rozhodli změnit noví majitelé, kteří vilu zakoupili s odhodláním navrátit jí původní atmosféru.

Citlivé rekonstrukce se ujali architekti ze StudioPAB. Při návrhu se architekt Jan Pospíšil se svými spolupracovníky nechal vést plány původní vily. Vzhledem k požadavku na navýšení kapacity domu pro potřeby osmičlenné rodiny se architekti rozhodli nejen po přístavbu, ale také nástavbu. Dnes tak vila čítá celkem čtyři podlaží. Nové nejvyšší patro plně respektuje základní geometrický princip celé stavby, proskleným pásem však záměrně přiznává, že se jedná o současný počin.

Majitel sběratelem

Návrhu interiéru se ujala designérka Ing. Jana Trunda z olomouckého ateliéru mimokolektiv. „Na úvodní schůzce jsme s investorem mluvili o tom, jak by měl dům vypadat. Představil mi svou sbírku umění a zařizovacích předmětů z 20. až 30. let, které jsme selektovali,“ vzpomíná designérka. Investorova sbírka měla samozřejmě na návrh interiéru vliv – jednotlivé sběratelské kousky bylo třeba vhodně do vily zakomponovat.

Návrat k funkcionalismu Foto: Roman Mlejnek pro M&T

Designérka při návrhu navazovala částečně na původní plány vily a následně na dokumentaci od StudioPAB, které jí poskytlo v tvorbě interiéru autorskou svobodu. „K návrhu interiéru jsem přistupovala s velkým respektem k funkcionalismu. Od začátku jsem měla o prostoru a zařizovacích prvcích konkrétní představu. Důraz jsem kladla zejména na detail a atypickou autorskou výrobu,“ popisuje. Nebála se použití sytých barev ani výrazných struktur kamene, kterých je ve vile celkem osm druhů. Celým domem pak prochází motiv ohybu funkcionalistické trubky, pro dospělé v chromované úpravě, pro děti v různých barevných odstínech.

Oddělené vchody

Členové domácnosti využívají vchod ze západní strany v nejspodnějším podlaží, které je částečně zapuštěné pod úroveň terénu. Vstupní prostor se šatnou ústí do haly, ve které se nachází nejen schodiště, ale také výtah propojující všechna patra domu. Uprostřed haly je na podlaze z litého terrazza vyobrazený motiv navržený od olomouckého grafického studia Rency, které pro vilu vytvořilo vizuální identitu. Stejný grafický prvek designérka zopakovala také například na mřížkách pro vzduchotechniku nebo krb. U paty schodiště je situovaná samostatná toaleta a koupelna, vedle které se nachází do haly integrovaný čtecí kout. Napravo od vstupního prostoru hala přechází v kuchyňku, ze které je přístup do posilovny a na venkovní terasu. Součástí tohoto podlaží je také knihovna s hudebnou.

O patro výše se nachází hlavní obytný prostor sloužící nejen pro setkávání celé rodiny, ale také pro přijímání návštěv. Hostům je zde určený vchod z opačné východní strany, po vystoupání venkovního schodiště. Předsíň s halou půdorysně téměř shodně kopírují halu v nižším podlaží. Velké dvoukřídlé dveře naproti schodišti otevírají prostor obývajícího pokoje s krbem, propojený s jídelnou a kuchyní se spíží.

Výrazné barvy i sladěné detaily

Vyšší patra pak slouží jako soukromá útočiště členů domácnosti. Druhé nadzemní podlaží je věnováno výhradně dětem – nachází se zde celkem čtyři výrazně barevné dětské pokoje. Ke dvěma chlapeckým náleží koupelna v sytě zeleném odstínu přístupná z haly, z dívčích pokojů je pak přístup do samostatné červeně laděné koupelny s unikátním terrazzem se skleněnými částečkami, odkud vedou dveře na balkón. Obě dětské koupelny jsou vybavené na míru vyrobenými umyvadly odlitými z odpovídajícího terrazza.

Návrat k funkcionalismu Foto: Roman Mlejnek pro M&T

Do nejvyššího podlaží, které náleží manželskému páru, vede cesta přes malé mezipatro. Do tohoto prostoru nechal majitel umístit červenou sochu šelmy ze své soukromé sbírky. Z prostorné ložnice se díky velkým proskleným plochám otevírá pohled do širokého okolí. Výrazný prvek zde tvoří ořechový obklad stěny, ve kterém jsou zakomponované dveře od společnosti Dorsis ve stejném dekoru.

Linie stropní umyvadlové baterie se opakuje v madle YES! na dveřích koupelny Foto: Roman Mlejnek pro M&T Jejich přítomnost prozrazují pouze subtilní madla YES! v černém provedení. „Tato madla jsem volila záměrně, jelikož jejich elegantní linie navazuje na netypickou stropní umyvadlovou baterii, kterou jsem použila do koupelny náležící k ložnici,“ říká designérka Jana Trunda, která v nejvyšším podlaží využila kování Magnetic s madly YES! od českého výrobce M&T. „Systém Magnetic funguje ryze na principu magnetů zabudovaných do dveřního křídla a jejich protikusem ve dveřní zárubni. Když se k sobě obě části přiblíží, dveře plynule dovře a v zárubni pevně drží pouze magnetická síla, bez vysunutí jakékoliv střelky. Proto není k otevření dveří potřeba klika, ale stačí úchopové madlo,“ popisuje princip fungování systému Magnetic Roman Ulich, hlavní designér společnosti M&T. Autorka interiéru zvolila madla ve verzi s integrovaným WC/koupelnovým uzamykáním.

Linie stropní umyvadlové baterie se opakuje v madle YES! na dveřích koupelny

Prostor pro odpočinek

Čtyřmi podlažími to však nekončí. K vile přiléhá ze západní strany přístavba, skleněným průchodem spojená s domem. V této přístavbě je kromě garáže situovaná také odpočinková zóna zahrnující wellness s bazénem a saunou.

„Velmi si vážím důvěry, kterou mi investoři dali. Tento projekt pro mě byl velkou výzvou a zkušeností. Je příkladem staromilského přístupu, kde se vše piluje, vyrábí na míru, a to vše do posledního detailu a od lokálních výrobců. Z toho mám velkou radost,“ hodnotí závěrem práci na projektu Jana Trunda.

Návrat k funkcionalismu Foto: Roman Mlejnek pro M&T