Architekti ze studia ORA byli osloveni, aby pro mladou rodinu navrhli „současný vesnický dům“. Než přistoupili k dílu, vydali se poznat tvář moravské vesnice, aby zjistili, že právě zažívá jednu ze svých historicky největších urbanistických krizí... S citem pro věc pak uchopili tradici a s ohledem k okolní zástavbě navrhli řešení, které uspokojuje současné nároky, aniž by se vymykalo danému kontextu.
Na základě zdánlivě prozaického zadání jste se před samotným návrhem zaměřili na to, co vlastně současný vesnický dům znamená. Co jste zjistili?
Že v současnosti se na vesnici staví často nekontextuálně, v rozporu se staletým územním rozvojem a bezohledně k okolí. Hlavním problémem je, že vesnice se dnes často rozvíjejí tím způsobem, že se rozparceluje kus pole na několik čtverců, což anticipuje polohu budoucího domu uprostřed.
Foto: Boysplaynice
Domy zde sedí jako hroudy, oproti tradičnímu urbanismu, kdy na sebe navazovaly a tvořily kulisy okolo dvora. Absence soukromí a blízkost domů pak obyvatele nutí vztyčovat betonové zdi mezi pozemky a směrem k ulici. Vzniká nehostinná poušť místo ulice a tupé meziprostory místo obytného dvora. Takové prostředí už nemá atmosféru vesnice.
Jak jste své poznatky promítli do návrhu domu a do jaké míry se v něm otiskla historie tradičních vesnických stavení v daném kraji?
Východiskem projektu je, že vesnický dům se nemůže chovat jako městská vila. Je třeba se vrátit k ulici a otevřít se jí. Neuzavírat domácnost za nepropustnou bariérou a nastavit k ulici tvář místo zadnice reprezentované v současnosti garáží. Na druhou stranu je pro vyvážení situace nutné poskytnout dostatek soukromí dvora... Dům má měřítko vesnických stavení, kdy hmota má poměr stran cca 3 : 1.
Foto: Boysplaynice
Fasáda do ulice je reprezentativní s výrazným omítaným arkýřem. Chtěli jsme, aby na fasádě byla vidět ruční práce. Barevnost je uměřená. Okno z obytné místnosti směřuje do ulice, to považujeme za zásadní. Dům se lehce zapouští do terénu, aby příliš nevyčníval. Chtěli jsme minimalizovat terénní úpravy a zachovat přirozenou topografii pozemku. Další typický lokální motiv je zápraží, které je v božickém vyprahlém létě zásadní.
Museli jste vzhledem k nárokům konkrétních klientů volit nějaká specifická řešení nebo kompromisy?
Troufám si říct, že od začátku panovala shoda, což celou práci usnadňovalo. Rozcházeli jsme se jen v některých detailech, které nebyly zásadní. Už jsme byli druzí architekti v řadě na stejném zadání, což nám naši pozici usnadnilo. Stavebníci věděli mnohem jasněji, co chtějí, a hlavně, co nechtějí.
Foto: Boysplaynice
Co je charakteristickým motivem celé stavby?
Jednoduchost.
Jaké byly nároky investorů na interiér a jak jste postupovali při jeho řešení?
Za hlavní kvalitu interiéru považuji prostor samotný. Detaily se dají vždycky měnit, ale prostor je daný a neměnný. Přestože je dům zvenku velmi tradiční, od měřítka a tvaru přes materiály, v interiéru nabízí překvapivě velkorysý prostor, který neruší žádné konstrukční prvky.
Foto: Boysplaynice
Požadavek byl právě, aby vevnitř bylo vše minimalistické, bílé, aby zde nic nepřebývalo. V tomto jsme si rozuměli asi nejvíce. Místo toho, abychom do něčeho investory museli nutit, museli jsme se sami spíše umravňovat.
Dům byl první komerční zakázkou vašeho mladého studia. Máte k němu i díky tomu zvláštní vztah? Jak se vám líbí po zabydlení majiteli? Někteří architekti nesou proměny svých staveb poté, co do nich pronikne život, poměrně těžce...
V tomto směru jsme velmi benevolentní a necháváme věcem volný průběh. Za domem je nová králíkárna a dům se pomalu začíná zanášet životem. Je radost to pozorovat. Samozřejmě i zde jsou detaily, na kterých jsme se neshodli, které si stavebníci upravili a které nám vadí.
Foto: Boysplaynice
Vesměs jde ale o drobnosti, které nemají zásadní vliv na architekturu domu a dají se v čase snadno změnit. Každý architekt má tuhle míru tolerance nastavenou jinak. Osobně by mi vadily změny, které by zásadně zasahovaly do konceptu domu, a tím ho nevratně změnily. To se zde nestalo.
Je něco, co jste se při této realizaci naučili a z čeho vycházíte ve své současné práci?
Každý dům je prototyp a každý stavebník osobnost. Každá zkušenost z realizace nás někam posouvá. Nejde o konkrétní motivy, ale spíše o způsob práce.
Foto: Boysplaynice
Foto: Boysplaynice
***
ORA
(Originální regionální architektura) www.o-r-a.cz
Jsme mladý architektonický ateliér se sídlem ve Znojmě. Zajímá nás prostor, který obýváme. Hlavním tématem je pro nás maloměsto a jeho kontext. Dům byl naše první komerční zadání. Stavebníci nám tak projevili obrovskou důvěru. Realizace trvala tři roky, i s projektem čtyři. Za tu dobu jsme s investory navázali přátelské vztahy a do Božic se stále rádi vracíme.
