Architekt Ondřej Janků ze studia Collarch společně s partnerkou a výtvarnicí Lenkou Kuchárekovou právě dokončil rekonstrukci svého bytu, ve kterém žijí společně s jejich malou dcerou. Původně historický byt měl nevyhovující dispozici stísněných pokojů a bylo třeba jej přizpůsobit současným požadavkům bydlení mladé rodiny.
Novým rozložením pokojů a obohacením interiéru o atypické prvky vznikl prostorný, moderní byt. Nejvýraznějším prvkem bytu je bezpochyby duhová šatní skříň, která mění barvy při každé změně světla v místnosti. Zaujme i luxferová koupelnová stěna, odhalující nahé siluety ve sprše nebo na míru vytvořená turnýra a závěsy s kukátkem. Nově vzniklý interiér je kombinací historického rázu se současným lehce experimentálním charakterem.
Foto: archiv redakce
Kompletní rekonstrukce bytu v historické zástavbě v Praze-Nuslích znamenala především změnu původní, nevyhovující dispozice poplatné stylu bydlení z 1. pol. 20.st. Dlouhý, ale úzký obývací pokoj je nově rozdělen na ložnici, koupelnu se sprchovým koutem a malou knihovnu. Nová příčka mezi ložnicí, knihovnou a koupelnou je vyzděna ze skleněných tvárnic, díky nimž je koupelna prosvětlena denním světlem i přes to, že nemá vlastní okna. Skrz chodbu s knihovnou prostupuje světlo z ložnice dále do středu dispozice. Skleněné tvárnice nejsou čiré, ale pískované. Zajišťují dostatek světla, ale i soukromí v koupelně. “Siluety nahých postav jsou znatelné, ale rozmlžené, cenzurované.” usmívá se architekt Ondřej Janků.
Foto: archiv redakce
Původní stísněné místnosti byly sjednoceny v jeden velký obytný prostor. Zádveří je nahrazené kuchyní. Příčka mezi původním zádveřím a nově vzniklým obývacím pokojem je zrušena a nahrazena kuchyňským ostrůvkem. Vznikl tak velkorysý a pro byt této velikosti netypicky vzdušný interiér, do kterého vstupujete přímo z chodby domu. Výrazným prvkem obývacího pokoje je velká, jeden metr hluboká šatní skříň. Z pohledu z obývacího pokoje je osazena dveřmi z galvanicky pozinkovaného plechu. Efekt olejové skvrny se mění během dne a s množstvím světla v místnosti.
“Zdálo by se, že po čase tato paráda omrzí a bude působit spíše rušivým dojmem. Opak je ale pravdou. Pohled na plechovou stěnu je velmi uklidňující. Barevně ladí s dřevěnou podlahou a odrazivost plechů prosvětluje jinak tmavý roh bytu. Hrubost povrchu plechů, nepřesnosti a škrábance z výroby ve fabrice vnášejí do interiéru příjemný industriální akcent,“ doplňuje Ondřej Janků.
Roh šatní skříně je obložen tónovaným zrcadlem. “Častečně tak plní funkci klasického zrcadla u vstupu do bytu. Zrcadlo jsme volili tmavě zabarvené, nikoli čiré. Je součástí hmoty skříně a barevně dobře sedí ke galvanizovaným plechům. Čiré zrcadlo by působilo rušivě,” vysvětluje Ondřej.
Originální kazetové dřevěné dveře se v bytě bohužel nedochovaly. “Získali jsme ale obdobné staré dveře i s obložkami z jedné demolice v Brně a osadili je přímo do skleněné příčky mezi knihovnou a ložnicí a dále i na WC.”
Stěny bytu jsou jen lokálně vyspraveny a natřeny jednou vrstvou malby v lomeném odstínu bílé pro docílení decentní flekaté textury. Podlaha v ložnici je původní, prkenná. Prkna jsou nově zbroušena a navoskována. Podlaha v chodbě a obývacím pokoji je nová, dubová, voskovaná. V předsíni a kuchyni je položena nová velkoformátová dlažba se specifickou texturou litého betonu. Na WC jsou na podlahu využity zbytky původní dlažby, doplněné betonovou stěrkou.
Nestandardně vysoké kuchyňské skříňky jsou v horní části využívány jako sezonní úložný prostor pro celý byt. Prostor nad WC, přístupný z kuchyně, je taktéž využíván jako sklad. Kuchyňská linka s pracovní deskou je provedena v černo-šedé. Opticky se tím propojuje s podlahou kuchyně.
Foto: archiv redakce
Vodovodní a odpadní potrubí v místech původní koupelny se po změně dispozice ocitlo exponované v rohu obývacího pokoje. “Rozhodli jsme se jej nezazdít do šachty, ale zakrýt na míru ušitou a umělecky provedenou turnýrou.“ Nejen že zabírá méně místa v obýváku, než klasicky vyzděná nebo sádrokartonová šachta, ale mění jinak rušivý prvek dispozice v originální umělecké dílo. Jistá stavební průzvučnost tohoto řešení navíc vnáší do interiéru kýžený akustický prvek. “Při vypouštění vany nebo pračky sousedů nad námi máme v obývacím pokoji příjemný bílý šum tekoucí vody. Není to nijak rušivé, spíše uklidňující,” chválí si nápad Ondřej.
Obývací pokoj je doplněn polohovatelnou stropní lampou. “Můžeme tak libovolně měnit rozmístění nábytku a svítidlo nad stolem tomu vždy přizpůsobit”. Záclony v ložnici nezakrývají jen okno, ale celou stěnu. Tvoří jakousi oponu mezi interiérem a ulicí. Studio Lappa, které navrhlo záclony specificky pro tento byt, je opatřilo vtipným “šmírovacím pruhem”, průsvitným kusem látky ve výšce očí, kterým můžete nakukovat na ulici i když jsou záclony zataženy.
V interiéru bytu je možné nalézt řadu dalších netypických prvků jako je betonové, závěsné svítidlo nebo skříňové úchytky, které pár společně vytvořil ve své dílně. V celku se tak byt jeví jako citlivá kombinace původního historického interiéru se současným a lehce experimentálním charakterem nově vložených prvků.
O studiu Collarch
Studio Collarch je platforma spojující architekty a profesionály se zkušeností z mezinárodních kanceláří a akademických výzkumných institucí. Zaměřují se na atypická řešení s vyváženým mixem pragmatismu, jednoduchosti a specifického designu. Věří v Gesamtkunstwerk a blízkou spolupráci s řemeslníky, umělci a designéry. Hledají nové alternativní přístupy k navrhování, nebojí se nekonvenčních řešení.
