Jsou hlučné, vítr je snadno poškodí, propouští vodu i sníh, v létě je kvůli nim pod střechou nepříjemné horko, brzo zreznou, a proto se musí za pár let zase vyměnit… To jsou nejčastější mýty o plechových střechách, kterým mnoho lidí stále věří. Dnešní realita je ale zcela jiná.
Mýtus č. 1: Plechová krytina dlouho nevydrží
Při pohledu na plechovou krytinu je hned jasné, kde se tyto předsudky berou. Plech je tenký a lehký, a tak nemůže vydržet totéž co bytelná střešní taška… Omyl, právě v tom tkví jedna z jeho předností. „I když plech svou tloušťkou nepřesahuje jeden milimetr, na odolnosti mu to nic neubírá. Plechová krytina je sama o sobě velmi pevná a přitom je lehká, takže se s ní snadno manipuluje,“ říká na úvod Ing. Petr Tureček, produktový manažer společnosti SATJAM, předního českého výrobce plechových střech.
Foto: Satjam
Není ale plech jako plech a rozdíly v jeho kvalitě mohou být značné. Jak tedy mít jistotu dobré volby? „Řešením je vybrat krytinu od osvědčeného výrobce, který si kvalitu hlídá. Ukazatelem, podle kterého se každý snadno zorientuje, jsou různé certifikace a ocenění, jako je například Česká kvalita – Osvědčeno pro stavbu,“ doporučuje Ing. Petr Tureček, produktový manažer společnosti SATJAM, předního českého výrobce plechových střech.
Mýtus č. 2: Horko a hluk
Máte obavu, že kvůli plechové střeše uslyšíte každou kapku deště? Pokud k tomu někde dochází, krytina je v tom většinou nevinně. „Špatná zvuková izolace střechy není způsobená plechovou krytinou, ale spíše střechou jako takovou, přesněji její skladbou. Plech v ní totiž tvoří jen malou část, důležitější je to, co je pod ním,“ upřesňuje Ing. Petr Tureček ze SATJAMu. Nejčastěji bývá příčinou snaha ušetřit na izolačních materiálech a nedodržení správného postupu montáže. Více hluku také projde střešními okny než střechou. Stejně jako hluk nebývá ani přílišné horko v podkroví vinou plechové krytiny, ale nevhodné skladby střechy.
Foto: Satjam
Mýtus č. 3: Nadměrné vlhko
Objevují se vám na stropě v podkroví mokré mapy? Pak opět nehledejte chybu v krytině, ale pod ní. Plech je přirozeně nenasákavý a pro vodu nepropustný. Krytiny ve velkých rozměrech navíc mají málo spojů, takže voda se pod ně jen tak nedostane. V každé střeše se však vyskytuje určitá vlhkost, a pokud nemá možnost dostat se z konstrukce ven, bude se v ní srážet. Proto se ve střeše navrhuje tak zvaná odvětrávací vrstva, která má za úkol tuto vlhkost odvést. Pokud je špatně navržená, provedená, nebo úplně chybí, může to být příčina vlhkých map na stropech v podkroví.
Foto: Satjam
Mýtus č. 4: Plechová střecha proteče
Krytina plechových střech se kotví pomocí speciálních šroubů s kovovou podložkou a těsněním. „Šrouby je třeba správně dotáhnout – nesmí to být málo ani příliš. Působením slunce těsnění zvulkanizuje, takže prostup je trvale utěsněný a šroub se nemusí časem dotahovat,“ popisuje běžný postup z praxe Ing. Petr Tureček. A proto i když je plech prošroubovaný, voda nemá kudy protéct. Pod šroubem ale nesmí zůstat zbytky ochranné fólie.
Mýtus č. 5: Vítr ji snadno odnese
Ani obavy z poškození větrem nejsou u správně provedené plechové střechy na místě. Pokud ji vítr strhne, je na vině obvykle opět nedodržení správného postupu pokládky. Krytina se musí k podkladu dostatečně ukotvit odpovídajícím počtem šroubů. Tam, kde je častý silný vítr, je možné kotvení zesílit jejich větším množstvím.
