Průzkum IKEA: Češi tráví u večeře jen 24 minut. Jak životní tempo proměňuje naše vztahy a stolování?

Večeře v českých domácnostech trvá v průměru pouhých 24 minut, což je méně než globální průměr (27 minut). V době, kdy se právě večer stává hlavním momentem setkání rodiny, tak vyvstává zásadní otázka: Je to dost? Nový průzkum IKEA otevírá debatu o tom, jak rychlé tempo života proměňuje naše stolování, vztahy i samotnou podobu domova.

Z dat vyplynulo, že přes 60 % Čechů večeří ve všední dny společně – právě večeře tak zůstává klíčovým sociálním momentem dne, kdy se domácnosti potkávají. Zároveň se ale zkracuje čas, který u stolu trávíme, a mění se i prostředí, ve kterém jíme. Jídlo se přizpůsobuje našemu životnímu stylu, nikoli naopak – typická večeře začíná okolo 18:26, je rychlá a často kombinovaná s dalšími aktivitami.

Foto: Ikea

Vaření zůstává běžnou součástí týdne, ale roste důraz na jednoduchost, efektivitu a prostředí, které nám celý proces usnadní. „Domov dnes musí reagovat na rychlé tempo života. V IKEA se proto zaměřujeme na řešení, která pomáhají lidem vytvořit prostor, kde se mohou na chvíli zastavit – ať už jde o dobře navržený jídelní stůl, chytré úložné prostory, nebo kuchyně, které usnadňují každodenní přípravu jídla. Naším cílem je, aby i krátký čas u stolu měl kvalitu,“ říká Štěpán Skyba, produktový manažer IKEA.

Jídelní stůl: nejdůležitější místo, které už neslouží jen jídlu

Jedním z nejvýraznějších zjištění je proměna role jídelního stolu. Ten dnes funguje jako skutečné centrum domácnosti – kromě jídla se u něj pracuje, studuje i tráví volný čas.

Konkrétně:

• 64 % lidí využívá jídelní stůl ke stravování,
• 15 % k práci,
• 12 % ke školním aktivitám,
• 21 % k zábavě

Foto: Ikea

Domácnosti tak čím dál méně pracují s oddělenými zónami – jeden prostor plní více funkcí. Tato proměna ale otevírá zásadní otázku: Pokud jídelní stůl slouží ke všemu, zůstává ještě místem pro klidné a vědomé stolování? „Máme tendenci vnímat jídelní stůl jako místo určené výhradně ke stolování, ale z historického hlediska tomu tak nebylo. V minulosti byl stůl přirozeně víceúčelový. Sloužil k jídlu, práci i setkávání a teprve s nástupem měšťanské kultury se stal výhradním místem pro rodinné stravovací rituály. Současné domácnosti znovu stírají tyto hranice a jeden stůl plní více rolí podle aktuálních potřeb, což odráží dynamiku dnešního života. Jeho dnešní proměna tak vlastně představuje návrat k tradici,“ říká antropoložka PhDr. Mgr. Eva Ferrarová, Ph.D.

Foto: Ikea

Plýtvání potravinami: méně ideologie, více ekonomiky

Zajímavým zjištěním je i motivace Čechů k omezení plýtvání. Až 71 % domácností se snaží nevyhazovat jídlo (to je ve srovnání se světem o 8 % více), ale primárním důvodem není ekologie a ochrana planety. Pro 57 % Čechů je vyhazování jídla především finanční ztrátou a pouze ve 13 % probouzí pocit viny. Plýtvání je tak v Česku vnímáno spíše jako ekonomický než morální problém – a změna chování vychází především z praktických potřeb každodenního života.

Foto: Ikea

Vaření a neviditelná zátěž v domácnosti

Průzkum zároveň potvrzuje, že vaření a organizace jídla zůstávají v českých domácnostech převážně na ženách. Ty ve většině případů vaří samy a častěji rozhodují i o nákupu potravin.

Konkrétně:

• 74 % žen uvádí, že vaří samy,
• 64 % žen rozhoduje o nákupu potravin,
• 61 % žen nákupy realizuje.

Nejde přitom jen o samotné vaření, ale o širší „mentální management“ domácnosti – plánování, rozhodování a organizaci. Téma otevírá širší debatu o rozdělení rolí, mentální zátěži i o tom, jak může prostředí domácnosti přispět k větší rovnováze. „Čas strávený u stolu je příležitostí vytvořit každodenní rituál bezpečného sdílení a rozhovoru v rodině. Sdílíme své ‚dospělácké‘ zážitky a tím dětem ukazujeme, jak funguje velký svět. Děti vědí, kdy je prostor mluvit o tom, co mají na srdci ony. Péče o to, co je na stole, ale i o to, jak a co se u stolu probírá, je typická zejména pro ženy. Pokud se ale zapojí i tátové, má z toho prospěch celá rodina,“ říká psycholožka PhDr. Eliška Kodyšová, Ph.D.

Foto: Ikea

Malá kuchyně, velká očekávání

Vedle společenských změn narážejí české domácnosti i na velmi praktické limity.

Konkrétně:

• 41 % lidí pociťuje frustraci z malé kuchyně,
• 22 % z nedostatku úložného prostoru,
• pouze 11 % řeší vizuální stránku (prioritu vidí ve funkčnosti).

„Právě funkčnost je dnes klíčová. Vidíme, že lidé potřebují kuchyně, které se přizpůsobí jejich každodennímu životu. Proto v IKEA vyvíjíme modulární řešení, která umožňují efektivně využít i malé prostory, a produkty, které kombinují více funkcí v jednom. Díky tomu může domácnost fungovat i na menší ploše,“ doplňuje Štěpán Skyba.