Šest z deseti Čechů žije v bytě, přesto by si šest z deseti raději pořídilo vlastní dům, zatímco tři z deseti by dali přednost bytu. Více než polovina lidí již mění nebo plánuje v budoucnu změnit svou bytovou situaci, zároveň 22 % lidí přiznává, že jsou se svým současným stavem nespokojeni.
Touha po vlastním bydlení v Česku dlouhodobě roste. Finanční představy Čechů o realizaci vlastního bydlení však často neodpovídají realitě. 4 z 10 stavebníků nemá jasnou představu o tom, kolik by stavba domu skutečně stála. Vyplývá to z průzkumu [1], který pro společnost wienerberger provedl Ipsos.
Aktuálně žije 61 % Čechů v bytě, typicky se třemi až pěti pokoji, 38 % v rodinném domě, typicky se čtyřmi až šesti pokoji. Touha po vlastním bydlení se stala klíčovým motivem pro 17 % lidí, kteří plánují nebo již mění svou bytovou situaci. Oproti roku 2023, kdy tento důvod uvádělo jen 10 %, jde o nárůst o 7 procentních bodů. Tento trend dlouhodobě potvrzují i interní data wienerbergeru, především v souvislosti s tím, jak roste poptávka po cihelných konstrukcích a krytinách. „Znovu se potvrzuje, že Češi jednoznačně prahnou po vlastním bydlení. Vlastní dům či byt vnímají nejen jako místo pro život, ale i jako jistotu do budoucna. Je zřejmé, že touha po vlastním domově zůstává stále silně zakořeněná a potvrzuje se jako trvalý trend,” říká Kamil Jeřábek, generální ředitel a jednatel společnosti Wienerberger s.r.o.
Foto: Wienerberger
Rodinný dům plánuje postavit 5 % Čechů a 1,5 % už ho právě staví. Zhruba 2/3 z těch, kteří staví /plánují stavět dům nebo by v ideální situaci chtěli bydlet v domě, preferují kvalitu nad cenou, a to jak v případě stavebního materiálu, tak i vybavení domu. Potvrzuje se tak, že rychle a levně ve stavebnictví zkrátka nikdy nebude synonymem pro pořádně a udržitelně. 1/3 Čechů by stačil dům do 120 m2, 37 % by ale rádo větší plochu. Mezi těmi, kteří už staví nebo stavbu plánují, se 39 % plánuje vejít do 120 m2 podlahové plochy, 46 % plánuje větší dům.
Foto: Wienerberger
Češi ale často postrádají reálnou finanční představu, kolik pro pořízení vlastního budou potřebovat prostředků. Celkové náklady na svůj plánovaný nebo vysněný dům nedokáží odhadnout téměř 4 z 10 potenciálních stavebníků, náklady na hrubou stavbu nezná polovina. Čtvrtina současných a potencionálních stavebníků odhaduje, že celý dům včetně pozemku a vybavení postaví do 6 milionů.
Z těch, kteří neplánují svoji bytovou situaci měnit, je 22 % se současným stavem nespokojeno, přičemž změnit ji považují za obtížné. Za hlavní důvody uvádí rostoucí nájmy, které za problém označilo 59 % dotázaných, a dále vysoké ceny při koupi bytu či domu, jež zmiňuje 43 % lidí. Tyto faktory výrazně ukazují na problém dostupného bydlení. „Výstavba nových bytů zaostává za skutečnými potřebami obyvatel a bytový fond v Česku dále nabírá ztrátu. Výsledkem je tlak na zvyšování cen a nižší dostupnost bydlení. Chceme-li dohnat deficit, který se během posledních 30 let nastřádal, a přiblížit se evropskému standardu, musíme po dobu dalších 15 let stavět minimálně 60 tisíc bytů ročně,” říká Kamil Jeřábek.
Průzkum zároveň ukazuje, že cesta k vlastnímu bydlení je pro většinu lidí spíše dlouhodobým plánem. Nejčastěji uvažují o změně v horizontu tří až čtyř let. Oproti roku 2023 ubylo těch, kteří chtějí pořídit nové bydlení do jednoho roku, a naopak přibylo těch, kteří rozhodnutí odkládají až na období pěti až deseti let. Hlavním důvodem odkladu jsou především vysoké náklady na jeho pořízení.
Foto: Wienerberger
„Významnou roli hrají úrokové sazby. Zájemci o bydlení dlouhodobě považují úrokovou sazbu ve výši 3,5 % za magickou hranici, která je výrazněji motivuje k investicím do nemovitostí. Ačkoli Česká národní banka snížila během první poloviny roku úrokovou sazbu právě na tuto úroveň, banky s přenosem této změny otálejí a ponechávají ji kolem 4,5 %. Výraznější pokles letos bohužel nečekáme. Vývoj ale naznačuje, že počátkem příštího roku se sazby mohou blížit ke 4 %,“ říká Jeřábek.
Průzkum se zaměřil také na trend rekonstrukcí, které během covidového období zažívaly boom. Dnes se však Češi do úprav pouštějí méně než dříve. Nejčastěji (75
[1] Průzkum byl realizován společností Ipsos a byl proveden na reprezentativním vzorku 1020 respondentů ve věku 20–60 let napříč všemi kraji. Muži tvořili 70 % respondentů, ženy 30 %. Sběr dat byl prováděn prostřednictvím strukturovaných online rozhovorů v červenci 2025.
