Stavební sezóna je v plném proudu, při pohledu na rozestavěné domy nelze přehlédnout, že keramika je stále ve značné oblibě a dominuje jako materiál na hrubou stavbu i na střechu. Je jistě zajímavé, že cihla 4000 let od svého prvního použití neztrácí na oblibě a nachází uplatnění i u nejmodernějších staveb. Má slova potvrzují jak stavebníci, tak pokrývači a zedníci, se kterými se setkávám na veletrzích a v terénu.
Společnost Wienerberger nabízí široký sortiment stavebních prvků, které lze použít jak na novostavbu, tak na rekonstrukci starších objektů. Moderní broušené pálené cihly vynikají výbornými tepelně izolačními vlastnostmi, vysokou pevností a únosností a také rychlostí pokládky, která je až o 50% kratší oproti běžným cihlám. V systémech Porotherm, Terca, Tondach a Argeton najdeme nepřeberné množství mnoho dalších výrobků, se kterými lze stavbu řešit komplexně.
Keramocajón
Cajón (španělsky bedýnka) je perkusivní hudební nástroj podobný dřevěné krabici či větší reprobedně. Hráč na cajónu při hře sedí a údery prstů vytváří rozličné zvuky především na přední stranu vyhotovenou z tenké překližky. Na vnitřní straně této ozvučnice najdeme menší rolničky, struny z kytary a další drobnější předměty, které se při úderu chvějí a rozšiřují tak zvukové možnosti tohoto nástroje. Vyrobit cajón ze dřeva není problém, půjde to ale z cihly?
Na výrobu keramocajónu jsem si vybral broušený cihelný blok Porotherm (248x500x249 cm). Pro hudební účely jsem potřeboval vybourat vnitřní přepážky, které by měly negativní vliv na rezonanční vlastnosti výsledného nástroje. Na testování jsem měl jen jeden kus cihelného bloku, pokud jsem chtěl slyšet zvuk keramiky, nemohl jsem si dovolit žádné ztráty. Vzhledem k tomu, že vlastním úhlovou brousku s kotoučem 230 mm, byl jsem schopen vyřezat jen okrajovou část přepážek. Zbytek jsem nekompromisně vyboural kladivem a bruskou následně pouze začistil. Výsledek je velmi uspokojivý, což je zřejmé z přiložené fotografie. Kvůli lepším rezonančním poměrům jsem cihelný blok lehce zkrátil, dále jsem vložil překližkový rám a osadil přední a zadní rezonanční desku z překližky. Pro spojení s keramikou jsem použil zdicí pěnu Porotherm DRYFIX, která výborně plní svou funkci i v kontaktu se dřevem. Výsledný hudební nástroj je zvukově srovnatelný s běžným cajónem, po konstrukční stránce keramika taky uspěla.
Keramobasa
Detailně představovat kontrabas jistě není nutno, omezím se jen na konstatování, že se jedná o smyčcový nástroj, jenž se používá v široké škále žánrů od vážné hudby až po jazz. Pro výrobu keramobasy jsem si ze sortimentu Porotherm vybral POT trámec používaný k překladům dveří a oken. Určitou výhodou bylo vnitřní armování, na které jsem na jedné straně navařil úchyty pro bodec a na druhé šrouby pro uchycení dřevěného krku. Zbývající „hardware“ jsem použil z klasického kontrabasu. Jedná se o krk, hmatník, ladící strojky, kobylku a struny. Celek jsem dále doplnil o piezo snímač a předzesilovač, který z keramobasy dělá plnohodnotný elektrofonický nástroj srovnatelný s běžnou produkcí. Keramika díky své tvrdosti dobře přenáší chvění, což se pozitivně projevuje v barvě výsledného zvuku.
Hudební test produktů Wienerberger mě mile překvapil. I v tak netradičním použití, jako je výroba hudebních nástrojů, keramické stavební materiály obstály na výbornou. Pokud nevěříte, přijďte se na stavebním veletrhu podívat na stánek společnosti Wienerberger, kde budete mít příležitost si keramonástroje vyzkoušet, případně si poslechnout celý Keramorchestr. Ukázky hudby najdete také na facebook profilu facebook.com/keramorchestr, případně na webu keramorchestr.cz
Petr Pavlinec
