Budovali s láskou i úctou k památce

Byt v měšťanském domě z období 16. století byl dva roky neobývaný. Noví nájemníci ho vlastními silami přebudovali na svěží a útulný interiér, ve kterém tak rádi přebývají, že i pouhé bytí doma považují za svého koníčka.

I když nejsem žádná královna Facebooku a dalších sociál­ních sítí, tohle se mi fakt povedlo. Přidala jsem se do skupiny Skandinávský design a objevila tam Jarušku, která se pochlubila svou vánoční výzdobou. Pečlivě jsem na fotkách prozkoumala pozadí stromečků, větví, svíček a věnců a za dekoracemi vytušila úžasný interiér.

Autorku jsem oslovila a k mému velkému překvapení doputovala zpráva přes messenger tam, kam měla, Jaruška se ozvala a s focením souhlasila. No, a na těchto stránkách můžete obdivovat výsledek. Škoda jen, že jsme s vámi, čtenáři, nemohli sdílet pohodovou atmosféru při focení a vynikající domácí dobroty, připravené osobně hostitelkou.

Architekti a dělníci v jednom

Když se Jaruška s Mírou poohlíželi po novém bydlení, naskytla se jim nabídka bytu k dlouhodobému pronájmu, a to přímo v historickém centru města. Hned, jak do něj vstoupili, jim bylo i přes jeho neutěšený stav jasné, že tohle je to pravé, co hledají. Byt měl fantastickou atmosféru a krásný výhled přímo na náměstí. Oba jsou ma­nuálně zruční, takže se nebáli ani důkladnější rekonstrukce, kterou si víceméně dělali sami.

Na odborné práce si samozřejmě přizvali elektrikáře, instalatéra a zedníka, ale obešli se bez architekta a dalších pomocníků. Přestože jde o dům z 16. století, jediným omezením bylo, že památkáři trvali na zachování dřevěného táflování (kazetový obklad výklenku u oken) a štukovaného ornamentu na stropě. To partnerům vůbec nevadilo a obojí pojali jako ozdobu interiéru, která se se zvoleným stylem zařízení doplňuje. Po vyřízení agendy začal únavný kolotoč, kdy partneři chodili přes den do práce a po večerech budovali byt.

Likvidovali pozůstalý nábytek po předchozích majitelích, sundávali šest vrstev výmalby a rovněž několik vrstev obkládaček v koupelně a kuchyni. Původní parkety se nepodařilo zachovat, a tak Míra pokládal novou vinylovou podlahu, což byl jeden z největších oříšků, neboť dům má křivé zdi i podlahy. Denně také vynášeli z bytu ven tuny odpadu a dovnitř zase tuny materiálu. Díky tomu, že se do práce vrhnuli s plným nasazením, měli za tři měsíce hotovo a mohli se nastěhovat.

Drobné dispoziční úpravy

Aby bylo bydlení přesně podle představ majitelů, museli mírně pozměnit dispozici. Původní kuchyň byla na místě dnešní koupelny a technické místnosti, tedy v tmavé a malé místnosti bez oken. Jaruška ji přesunula do rohu největší místnosti, která je nově spojená s obývákem a jídelnou. Šlo to ale jen díky tomu, že bylo možné tam natáhnout vodu i odpady.

Z původní kuchyně vznikla koupelna s přilehlou šatnou. Ze starého WC je nově komora. Z původní koupelny je technická místnost. Další drobnou stavební úpravou bylo zbourání malé polopříčky v obýváku a upravení výklenku mezi hlavní místností a pokojíkem, aby byl více funkční.

Více fotografií před a po rekonstrukci naleznete ve fotogalerii.