Blanka s Michalem jsou mladý pár architektů, kteří si pro sebe zrekonstruovali byt ve starším činžovním domě. Oba oceňují kvalitní československý design z druhé poloviny 20. století, a tak si ho přenesli i do svého nového bydlení. V kombinaci s novým moderním zařízením vznikl svěží vkusně namixovaný interiér.
Čím vás nabízený byt oslovil?
I když naše finanční prostředky byly omezené, hledali jsme pro nás nějaký slušný třípokojový byt. Zaujal nás byt v bytovce postavené v druhé polovině 20. století. Měl sice dispozici 2+1, ale z toho, co nám bylo o těchto domech známo, jsme věděli, že z něj půjde vybudovat komfortní 3+kk. Jednalo se o cihlový dům s panelovým stropem a skeletovou nosnou konstrukcí, kde jsou jen nosné průvlaky a sloupy a zbytek je nenosný, což dává široký prostor pro úplnou změnu dispozice. Plusem bylo i to, že šlo o nárožní byt, do kterého proniká ze tří stran denní světlo. Dobrá byla i orientace na jih, východ a západ. K výčtu plusů je potřeba přičíst i balkón, který rozšiřuje nevelkou užitnou plochu bytu o výměře 55 metrů.
Foto: archiv studia
Co bylo podnětem k zařízení interiéru v retro stylu?
V době, kdy jsme se zařizovali, k nám hojně přicházely zakázky na rekonstrukce objektů s nějakou historickou hodnotou a klienti chtěli určitou autenticitu objektů zachovat. A i když máme s manželem ve své profesi přístup spíše kontextuální, vidíme kvalitu i v tom, co už tady bylo. Nějakou dobu jsme žili v zahraničí a mohli jsme se tam inspirovat tamějším designem, ale my přesto obdivujeme kvalitu tzv. Mid-century Bohemian stylu, tedy designu z druhé poloviny 20. století. Design z té doby si lidé často démonizují, protože si ho spojují s dobou komunismu, což je škoda. Design pocházející z té doby je totiž velmi kvalitní a neprávem vnímán jako nechtěné dědictví. Je to dědictví, které bychom si naopak měli uchovávat, a ne ho zavrhnout. Naštěstí mladá generace i dnešní čtyřicátníci, kteří s tou dobou už nemají své špatné zkušenosti, se k tomuto designu začínají vracet a vidí v něm tu kvalitu.
Foto: archiv studia
Byt jste důkladně rekonstruovali, dochovalo se i něco původního?
Renovovali jsme původní parkety a do jednoho pokoje jsme museli parkety dokoupit. Ale z jedné „bouračky“ jsme sehnali původní. Pro čtenáře bych měla tip, že bazarově se dá sehnat spousta takovýchto starších věcí a pak je použít v novém interiéru. Dále jsme ve sklepě našli původní žlutobéžové obkládačky značky RAKO, tak jsme je použili na zeď v kuchyni. V koupelně najdete na zdi i originální keramickou skulpturální mýdlenku RAKO.
Foto: archiv studia
Originální jsou i jídelní židle Ironica značky TON. Některý nábytek jsme si dovezli, jako třeba skříně od manželových prarodičů. Dobovou plastovou hnědou konvičku jsem dostala od rodičů, kteří ji měli ještě po mé babičce a dědovi. Do interiéru jsme chtěli dodat akcenty červené a oranžové barvy, které dobře fungují se dřevem. Představují je kovové lampičky, jež jsme sháněli různě po bazarech. Jsou to nadčasové kousky a člověk opravdu nic lepšího nesežene. Opálová kulatá svítidla jsou nová, ale zase připomínají klasiku z té doby.
Foto: archiv studia
Nové kousky jsou vyrobeny na zakázku?
V podstatě ano. Úplně nová je kuchyň, vyrobená ze standardního lamina, ale hrany jsou udělány z dubové dýhy. To je takový vtípek s velkým efektem a s malými náklady. V chodbě je na míru udělaná vestavěná skříň z borovicové překližky. Pracujeme s manželem konceptuálně, ale zároveň tomu dáváme nějakou novou vrstvu. Ten vývoj v čase je v pořádku, ale bylo by neautentické vrátit se do minulosti, protože žijeme v současnosti. Takže dává smysl použít to, co mělo kvalitu, ale v nějakém současném přepisu. Proto i nějaké další prvky v bytě jsou z překližky, která má texturu, jež dobře funguje s dubovými parketami. Když totiž dřevo s určitou kresbou doplníte překližkou, která je divočejší, vznikne hezká a teplá kombinace. Často se lidé bojí použít víc typů dřeva, což vůbec nemusejí. Je efektní kombinovat různé dřeviny, třeba i s nátěrem, a sladit je v harmonický celek. To je také princip, který se používal v designu druhé poloviny 20. století.
Foto: archiv studia
Autoři interiéru bams office Ing. arch. Blanka Solár a Ing. arch. Michal Solár
www.bamsoffice.com
Architektonické studio z Brna se zaměřením zejména na rekonstrukce a neotřelá řešení s přesahem. Zakladatelé a architekti Michal Solár a Blanka Solár ve své tvorbě čerpají ze zahraničních zkušeností ve Velké Británii a Švédsku. Charakteristický pro jejich práci je současný, empatický přístup s respektem k tradici, důraz na kontext, koncept a detail.
