Architekt Lukáš Janout měl za úkol navrhnout dům, který přirozeně zapadne do krásné krajiny, kde srnky dávají dobré ráno a možná i lišky dobrou noc. Dům dostal podobu dvou malebných chaloupek hezky usazených na louku s přilehlým lesem.
Jak si vás klient našel?
Na regionální západočeské televizi jsem s moderátorem Mírou Hejdou dělal pořad Stavba není sen, který měl být takovým protipólem pořadu Jak se staví sen. Společně jsme se snažili lidem nastínit, jaká je cesta k tomu, když si chtějí postavit dům, a vysvětlit, že to vůbec není nic jednoduchého, co se dá zvládnout za týden. Ukazovali jsme, na co si dát pozor, a upozorňovali na to, že všechno má mezi sebou nějaké souvislosti. Ve 12 krocích jsme prošli celou výstavbu od výběru pozemku přes projekt, hrubou stavbu až k zařizovacím předmětům. Ten pořad sledoval i pan majitel Martin a na jeho základě mě kontaktoval.
Foto: Petr Polák
Jaké pro vás bylo základní zadání?
Měl jsem navrhnout dům pro manželský pár ve věku 50+. Manželé už ve stejné části obce měli dům, který stavěli v době, kdy byli mladí, jejich rodina se rozrůstala a na řešení stavby nebylo příliš času. Spolehli se tenkrát pouze na stavební firmu a po nastěhování začali objevovat další a další problémy. Teď byla situace jiná. Majitelé měli našetřené peníze, krásný pozemek a chtěli si postavit něco, z čeho budou mít radost. Na nový dům měli už vypracovanou jednu studii od jiného architekta, ale nebyli s ní spokojeni. Tak se obrátili na mě.
Foto: Petr Polák
Jak na vás zapůsobilo místo, kde měla stát budoucí stavba?
Už samotné místo bylo pro mě inspirací. Pozemek je umístěný na konci obce na louce s meandrem lesa, do kterého jsem věděl, že by měl být z domu výhled.
Předcházely stavbě nějaké peripetie?
Pozemek byl v územním plánu určený pro výstavbu rodinného domu, ale bylo k němu potřeba prodloužit cestu a přitáhnout inženýrské sítě. Vyřešení dopravního napojení bylo problematické a táhlo se neskutečných osm let. Nápad s dvěma předsazenými domky se úřadům líbil až tak, že stavbu nakonec povolili, i když o nějaký metr přesahovala rozměrový limit pro stavbu jednoho domu v této atraktivní lokalitě.
Foto: Petr Polák
Kde se vzal nápad na dům, který se skládá ze dvou chaloupek?
Vyšlo to z požadavku majitelů na orientaci domu. Když jsem poprvé na pozemek přijel, tak jsem si myslel, že by bylo krásné dívat se z obýváku do lesa, což je východní strana, ale majitelé tíhli k tomu, že chtěli obývák, do kterého bude po většinu dne svítit sluníčko. Tak jsem přišel s nápadem, že se dům vyřeší jako dvě chaloupky, které se mezi sebou jakoby odtrhnou a vůči sobě posunou, tím pádem to západní slunce bude svítit do vzdálené východní části, kde je obývák, který má výhled k lesu. To se majitelům moc líbilo, protože se tam spojily pro ně dvě nespojitelné věci, a to že se dívají k lesu a zároveň mají západní slunce.
Foto: Petr Polák
Podle čeho jste vybírali materiály?
S majiteli jsme se dohodli na přírodních materiálech. Můj přístup je takový, že se vždycky snažím s klienty domluvit, že pokud budeme používat přírodní materiály, tak to nebudou žádné imitace. Toto místo k přírodním materiálům přímo vybízelo, protože má neskutečnou energii. Najdete tu oázu klidu, kde vám chodí ráno srnky pod oknem. Na fasádu domu směrem k lesu jsme tedy použili sibiřský modřín bez povrchové úpravy, takže dřevo bude časem získávat přirozenou šedou patinu. Směrem k vesnici je fasáda tvořená z kamenných obkladových pásků. Obkládání bylo zdlouhavé a náročné, neboť pásky měly tloušťku od 3 do 6 cm a my jsme chtěli, aby fasáda nebyla příliš režná, tak se pásky musely seřezávat, aby měly hladší povrch.
Foto: Petr Polák Měli majitelé nějaké speciální přání, co se dispozice týká?
Dům neměl být nijak veliký, shodli jsme se na dispozici 4+kk. Co dělá dům zajímavý, je ta jedna hmota se sedlovou střechou v hlavním obytném prostoru s kuchyní a jídelnou otevřenou do krovu. Pak jsou v domě tři relativně malé ložnice. Majitelé přes den žijí venku nebo v přízemním obytném prostoru, tak jim to stačí. Dál je tam koupelna, sauna, toaleta, technická místnost a zádveří. Nad částí s ložnicemi je ještě půdní úložný prostor.
Interiér byl součástí projektu, nebo si ho už domácí ladili sami?
Interiér jsme řešili společně, byly tam drobné korekce, ale víceméně jsme se naladili na stejnou notu. Dům je ve výsledku hodně světlý a jsou v něm použité většinou přírodní materiály – stěny mají bílou výmalbu, podlahy jsou dřevěné, otevřený prostor do krovu má záklop z biodesky. Kvůli otevřenému přiznanému krovu jsme museli dát nadkrokevní izolaci. Dominantou hlavní obytné části je bílý akumulační krb, který funguje na principu kachlových kamen. Veškerý nábytek je vyrobený na zakázku truhlářstvím U Pilouse. Nábytek jsem navrhl v kombinaci bílého laku s dubovou dýhou.
Technické údaje
zastavěná plocha: 156 m2
architekt: Lukáš Janout (www.luni.cz)
stavební firma: Saportan (www.saportan.cz)
truhlářské práce: U Pilouse (www.upilouse.cz)
zdivo: Porotherm (www.wienerberger.cz)
fasáda: obkladový kámen rula, sibiřský modřín bez povrchové úpravy
střešní krytina: vláknocementová šablona Cembrit
vytápění: tepelné čerpadlo Panasonic vzduch-voda
Budete dál veřejně šířit osvětu v oblasti stavebnictví?
Kromě jiného se o to snažím na svém instagramovém profilu @delniq.
Architekt Ing. arch. Lukáš Janout, www.luni.cz
Foto: archiv studia
Absolvent fakulty stavební VUT Brno a fakulty architektury ČVUT. Spolumajitel architektonického studia Luni architekti, s. r. o. Autor a tvůrce instagramového profilu @delniq, který zábavnou formou upozorňuje na problémy stavebnictví.