Útulné a netradiční bydlení se podařilo vybudovat designérce Andree Polach, a to z objektu bývalého zahradnictví. Ostatně zeleň byla i to hlavní co rozhodlo o koupi na první pohled nevyhovujícího domu.
Co rozhodlo o tom, že jste dům koupili?
Přestože dům naprosto neodpovídal mým představám, okamžitě mě upoutala vzrostlá zeleň v zahradě. Mám za to, že dům se dá vždycky přestavět, ale na vzrostlé stromy se čeká dekády. Navíc pozemek navazuje na lesopark a má pouze jednoho souseda za „zády“ domu. Rozhodlo tedy soukromí a klid.
Jaký byl původ objektu?
Dům je objektem bývalého zahradnictví na konci slepé ulice. Zázemí zahradnictví bylo předchozím majitelem rozděleno a změněno na dva byty, které nikdy nebyly obývány. Skládaly se ze spousty malých místností a komor, všude byla malá okna, stropy byly snížené na 210 cm a mezi stropem a střechou bylo více jak metr místa.
Foto: Lukáš Hausenblas
Jak rozsáhlá to byla rekonstrukce?
Všechny úpravy na byty byly ve špatné kvalitě, nic jsme nezachovali, kromě koupelen. U části domu jsme otevřeli strop a udělali novou střechu. Beton na nový strop jsme nalili na bednění potažené fólií. Vznikl tak hladký povrch s velmi zajímavou strukturou. Oba byty jsme spojili dohromady. V jednom sektoru vznikla ložnicová část a v části s novým otevřeným prostorem pod střechou vznikl obývací prostor s kuchyní a jídelnou. Tento prostor jsme zachovali víceúrovňový, a využili jsme jej na oddělení jednotlivých funkčních částí. V západní stěně vzniklo nové veliké okno, které poskytuje výhled do zahrady. Směrem z jihu sousedí dům velice blízko s plotem vedlejšího pozemku. Okna byla tedy zasazena výše (na úrovni tehdejšího stropu a zároveň výšky plotu). Zachovalo se tak soukromí, a přitom jsme nepřišli o jižní slunce, které díky slunolamu v létě do interiéru vůbec nesvítí, a dům tak nepřehřívá, v zimě naopak slunce svítí až do kuchyně a my můžeme využít solárních zisků. V podlahách je podlahové topení. Co se týká osvětlení, tak na stropě jsou vyvedeny průmyslové zásuvky, do kterých jsou připojovány dle potřeby lampy, jež jsou přicvaknuty na traverzách.
Pro ženu je důležitá kuchyň, jak jste si s ní „pohrála“?
U nás je to naopak, manžel moc rád a dobře vaří, takže kuchyň jsem navrhovala především pro něj, proto je zde široká indukční deska a dostatečný pracovní prostor. Pracovní plocha je z žulových dlaždic, černá část kuchyňské linky obsahuje nádobí, které se díky tomu velmi lehce vyskládává z myčky. Bílá část obsahuje potraviny, jež jsou zase přehledně uloženy v rohové spíži a dvou vestavěných lednicích. Ostrůvek je vyrobený ze starého školního ponku. Jídelnu jsem umístila o úroveň níže před velké okno. Tím, že je podlaha snížena a okno je vysoké, úhel umožňuje od stolu krásný výhled až do špiček starých stromů.
Foto: Lukáš Hausenblas
Kam jste situovali obývací prostor?
Ten navazuje na jídelnu. O příjemnou atmosféru se mimo jiné stará krb s velkým prosklením. Aby zbytečně nepřetápěl prostor, je vybaven akumulací. Za krbem je manželův „pelíšek“, já mám svůj nahoře na patře – takové bidlo, ze kterého je vidět ven v okruhu 180°, a to díky vchodovým proskleným dveřím, velkému oknu a vyvýšenému oknu. Stěna pod vyvýšenými okny je manželovou výstavní plochou, kde prezentuje svoje fotografie a cca po půl roce je obměňuje včetně pořádání vernisáží.
Kde se nachází vaše soukromé zázemí?
Naší soukromou částí je ložnice s oddělenou pracovnou. Z okna, které je situované na střed postele, každé ráno pozorujeme ptáky a veverky. Na pracovnu navazuje šatna, druhá koupelna a pokoj pro hosty a zároveň poslechová místnost s hudebním křeslem. Tato místnost byla postavena místo kůlny přístupné zvenku. Nechtěli jsme přijít o úložnou plochu a světlou možnou výšku nového pokoje, a tak spodní část pokoje je na úrovni terénu. Pro návštěvy je určené patro na spaní, které je zavěšené ze stropní traverzy a pevně ukotvené do dvou zdí. Postel je možno rozložit pro dva nebo pro jednoho hosta.
Foto: Lukáš Hausenblas
Čím jste oživila stávající koupelny?
Koupelny byly obloženy mramorem. Pocit z nich byl sice studený, ale pravého kamene jsem chtěla využít, a tak jsem jej doplnila o dřevěné doplňky a textilie v přírodních barvách. Jedna z koupelen je mezi kuchyní a předsíní, druhá v ložnicové části. Sanitární vybavení také zůstalo, jen čtvrtkruhový plastový sprchový kout byl vyměněn za moderní skleněný s litou vaničkou. Navázání koupelen na industriální interiér zbytku domu napomohlo i použití drátoskla do oken.
Jak máte vyřešené úložné prostory?
Místo skříní na oblečení máme samostatnou šatnu, kam se pohodlně vejde všechno sezónní i nesezónní oblečení. Vedle vstupu do domu je velká komora společně s prádelnou. Dále pak v pokoji pro hosty pod tmavou částí podlahy je venkovní vstup do sklepa a úložný prostor přístupný z interiéru. Tak vznikl tento zajímavě členěný prostor, který navíc poskytuje spoustu úložného prostoru. Tato řešení mi dovolila mít v interiéru minimum skříní.
Foto: Lukáš Hausenblas
Kdo tu žije
Ing. Andrea Polach – designérka, Ivo Polach M.Sc. – mykolog, kuchař, cestovatel, fotograf, učitel, lyžař a fenka Arri.