Láska Veroniky a Vladana byla jako z romantického filmu. Užívali si život plnými doušky, narodila se jim dcera a pustili se do rekonstrukce bytu. Vladan ale dostal covid a během několika dnů zemřel. Rekonstrukci se Veronice podařilo částečně dokončit díky pomoci přátel. O zbytek se postarali designéři Kamila s Františkem.
Premiérový díl Jak se staví sen uvidíte v pondělí 7. února ve 21.40 na Primě.
V rámci možností má tento příběh šťastný konec, alespoň, co se týká hezkého bydlení a spokojeného žití v něm. Nepřízeň osudu se snažila zlomit Veroniky rodinná kamarádka Zuzana, která ji přihlásila do soutěže Jak se staví sen a doufala, že šikovní designéři pomohou Veronice dotáhnout rekonstrukci do konce. Zatím Veronika, která pracuje prodavačka v diskontní prodejně s čtyřletou dcerou Elišku bydlí v bytě, který její manžel zdědil po prarodičích. Ještě s Vladanem se pustili do rekonstrukce - zbořili zeď, vytrhali parkety….
Foto: archiv redakce
Po té, co Vladan náhle zemřel, kamarádka Zuzana udělala v rámci přátel sbírku, oslovili stavební firmu, Veronika použila peníze, které měli na rekonstrukci a dali společně dohromady to, co bylo rozkopané. Na co už nezbylo, je chodba a kuchyň. Proto by si Veronika rozhodně přála právě novou kuchyň, která měla být světlá, ze stropu bylo ppotřeba sundat obložení a chtělo to nové dveře. Jediné dveře má totiž Eliška do svého pokojíčku. Do obýváku dát dveře nešlo kvůli pianu, a tak se uvažovalo o posuvných.
Foto: archiv redakce
Sen o nové kuchyni
Veronika nemá vyhraněný styl. Nemusí věci ultra moderní ani na druhou stranu věci hodně staré. Říká, že její styl je něco mezi. Nemá ráda žlutou barvu na stěnách. Když prý se k Vladanovi nastěhovala a uviděla žluté stěny, hned je přemalovali na bílo. Veronika do Vladanovy smrti ráda vařila. Společně cestovali, chodili na procházky a jezdili na kolech. Veronika s Eliškou mají koloběžky. Eliška ráda brnká na piano, zpívá a tančí. Vladan měl rád staré věci. V bytě je několik kousků, které si Veronika přeje zachovat, je to klavír po mamince a sekretář po babičce. Samozřejmě, že se designéři vrhnou do předělání kuchyně, a že by k tomu něco přidali – třeba předsíň se všemi dveřmi. Možná se pustí do lehkého redesignu celého bytu, ale větší úpravy dělat nebudou – s ohledem na to, že se ostatní věci dělaly teprve nedávno.
Foto: archiv redakce
Hodnocení designérů Kamily Douděrové a Františka Kobližky
Proměna měla být na první pohled snadná, co se týká rozsahu proměňovaných místností. Jednalo se v podstatě o kuchyň. Pocit byl pro nás jedním slovem respekt. Respekt k historickým kusům nábytku, respekt k osudu a znamením, která Veroniku s Eliškou potkaly. Snažili jsme se co nejcitlivěji zakomponovat starožitnou kredenc a stůl, a zároveň tak ponechat pietní místo pro zemřelého tatínka Elišky. Problém byl na první pohled jen s dorovnáním podlahy, která se pod původním linem vydrolila až na škvárový násyp. Větší komplikaci jsme si způsobili my sami, když jsme se rozhodli na podlahu kuchyně použít dlažbu ve formě šestiúhelníkové mozaiky a její seskládání a položení zabralo dva dny. Ale výsledek stál za to.
Foto: archiv redakce
Hodnotné kousky
Styl jednoznačně reflektuje starožitnou původní kredenc s jídelním stolem. Tyto hodnotné kousky dostaly historizující podlahu, výraznou retro dlažbu, mozaiku s motivem různobarevného patchworku. Ostatní nábytek kuchyně byl navržen záměrně v bílém, moderním, lesklém kontrastu, abychom nechali vyniknout kresbu kořenice na starožitném nábytku.
Foto: archiv redakce
Ke starožitnému stolu jsme se nebáli zkombinovat bleděmodré plastové židle. Za vychytávku v nové kuchyni považujeme schovanou dětskou kuchyňku ve velké kuchyňské vysoké skříni, celkový vzhled tedy nebude ničím rušen, přesto si zde svůj svět najde i malá Eliška pouhým otevřením dveří.
Foto: archiv redakce
Partnerem této sezóny pořadu je společnost Raiffeisen Stavební spořitelna (www.rsts.cz).
Příště se těšte na proměnu celého bytu pro vdovu se třemi holčičkami.
Fotografie před rekonstrukcí najdete v galerii. Po odvysílání tohoto dílu přidáme do galerii další fotografie z interiéru.
