„Dům za vesnicí, kde stála malá chalupa. Za lípou a před kaštanem, s výhledem daleko do kraje.“ Tak charakterizují architekti z ateliéru ov-a stavbu určenou k dlouhodobé relaxaci čtyřčlenné rodiny a pokračují: „Nový dům převzal tvarosloví stodol uprostřed luk. Mezi kamennými pilíři jsou sevřené prostory zázemí, v otevřených polích volnost. A střecha s konstrukcí čistého trojúhelníku.“ Co dodat?
Architekt Štěpán Valouch, jeden ze zakladatelů kanceláře, má co vyprávět: „Klient uvažoval o rekonstrukci pražské vily a rozhodl se při stavbě chalupy architekty nejprve vyzkoušet. Stavěli jsme vlastně takový dům nanečisto.“ Vzhledem k tomu, že se spolupráce osvědčila, v současné době už pokračuje při rekonstrukci cílového objektu. Vraťme se však k prvnímu projektu: Největší výzvou byla výjimečná poloha původní chalupy.
Foto: archiv redakce
„Na exponovaném místě, kam je vidět zdaleka, stál domek z kamene lepeného hlínou. Byl nízký, úzký, roztomilá chaloupka, pro klienta nepoužitelná,“ říká Štěpán Valouch. Namísto předpokládané rekonstrukce stávajícího stavení rozhodly současné nároky na obytný prostor a technickou vybavenost pro jeho zbourání. Po krátkém hledání přišla architektonická kancelář s tvarem respektujícím dlouhý půdorys venkovských stavení s šikmou střechou. Její sklon zůstal zachován, aby v základním tvarosloví vizuálně nahradil původní stavbu a nenarušoval genia loci. „Naším záměrem bylo především nezkazit krásné místo, což se může stát snadno. Proto jsme postupovali opatrně a s velkou citlivostí.“
Krása čisté formy
Přestože stavba vypadá na první pohled jednoduše, přinesla realizační firmě horké chvilky. Důraz na dokonalý detail a přesné lícování vyzdívek vyžadoval precizní práci. Jedině tak mohla naplno vyniknout síla jednoduchého objektu na zčásti zděných a zčásti monolitických pilířích. Aby byl výhled z přízemí co největší, je konstrukce střechy s lehkou krytinou uzpůsobena tak, aby uložení vaznic a příčných trámů nezmenšovalo plochu oken. Velkoformátová trojskla, zasazená do hliníkových rámů od podlahy po střechu, však nebyla jediným oříškem realizace. Přinejmenším stejně obtížné bylo vyrobit velká trojúhelníková okna a osadit je do hloubky obou štítů. „Nechtěli jsme zasadit sklo hned do kraje, aby nekřičelo ven.
Foto: archiv redakce
Obě podkrovní ložnice tím získaly krytou terásku, kde je houpací síť,“ popisuje architekt. I vnitřní prostor podkroví, kde se kromě ložnic skrývá velká koupelna a technická místnost s pračkou a sušičkou, má svůj zajímavý moment: „Povedlo se nám vymyslet konstrukci, která nemá žádné příčné sloupky a trámy. Tím se zvětšil prostor a působí uvnitř jako čistý trojúhelník.“ Dřevěný krov s dubovou podlahou oživuje bílý nábytek. Stejná kombinace barev i materiálů se odráží v negativní formě také v přízemí – bílý interiér doplňuje dřevěný nábytek, přičemž podlahu tvoří dřevo doplněné betonovou stěrkou v místech s vyšší zátěží.
Foto: archiv redakce
Vidět a být viděn
Na rozdíl od podkrovního podlaží je přízemí objektu členitější. Od východu k západu prochází domem podélná osa, chodba, na niž navazují jednotlivé funkční segmenty. „Koncept tvoří střídání volných prostorů a uzavřených boxů, ve kterých jsou servisní prostory. Celý interiér může být propojený i rozčleněný díky posuvným dveřím, které mohou centrální chodbu variabilně předělit. Dispozice však není členěná pravidelně na bázi rastru, ale podle funkčnosti jednotlivých částí,“ říká Štěpán Valouch.
Foto: archiv redakce
Od západu se dispozičně za sebou řadí segment relaxační se saunou, ochlazovnou a multifunkční odpočívárnou, kterou je možné přepažit a využít jako pracovnu či ložničku pro přátele. Následuje vstupní prostor, kam se vchází hlavním vchodem od severu. Na osu domu se zde napojuje hala se šatnou, toaletou a schodištěm. Jako poslednímu segmentu se směrem k východu chodba otevírá obytnému prostoru s kuchyní, jídelnou a obývacím pokojem s přímým vstupem na krytou terasu. Venkovní sezení s výhledem do kraje má uzavíratelné okenice, které zajišťují soukromí před příliš zvědavými pohledy zvenčí při večerním posezení. Efektní nasvícení LED-diodovými pásky podporuje krásu osazení objektu do krajiny, díky němu se však chalupa stává také dominantou jasně viditelnou z dalekého okolí.
Příběh s kamenem
Nalézt pozemek, který bude vyhovovat majitelům po všech stránkách, nebylo snadné. Hledání zavedlo klienty do míst, kde pán domu trávil dětství, mimo jiné také hrou v místním břidlicovém lomu. Kámen jeho dětství teď tvoří fasádu pilířů chalupy.
Foto: archiv redakce
„Provoz lomu už je dnes hodně omezený, přesto se podařilo kámen získat,“ dodává architekt. Jistě má pro majitele jinou citovou hodnotu než například pochozí dlažba z odseků z liberecké žuly, která obklopuje stavbu po obvodu. „Během realizace jsme z provozních důvodů rozhodli o zrušení okapů. Sníh by je v době delší nepřítomnosti mohl utrhnout. Proto z jižní části střechy stéká voda přímo do kamenů a ze severní lehce svažité strany je v dlažbě schované betonové koryto s pororoštem,“ říká Ing. arch. Valouch. Severojižní orientace se zdá pro obydlí ideální, přesto jednu drobnou chybu pozemek má – na exponovaném místě v otevřené krajině hodně fouká. Naštěstí majitelé pragmaticky s krásným pozemkem přijali i tento drobný handicap. Okolí stavby získalo jemně upravený řád díky citlivému přístupu zahradní firmy Ateliér Partero, která navrhla třívrstvou zahradu – robotická sekačka projíždí neustále nejbližší okolí domu, střední vrstva se seká šestkrát do roka a vzdálenější část pozemku, ohrazená dřevěnými kůly místo plotu, volně přechází do louky upravované jednou ročně.
Foto: archiv redakce
Foto: archiv redakce
Technické údaje
Dispozice: 2,5 + kk
Zastavěná plocha: 140 m2
Konstrukce: přízemní objekt bez podsklepení, základy betonové, monolitické; pilíře zděné, částečně s monolitickým ztužovacím jádrem; fasáda – obklad z břidlice v kombinaci s lamelami ze sibiřského modřínu, atypický dřevěný krov
Výplně otvorů: okna, venkovní dveře – hliníkové rámy s termoizolačním trojsklem; vnitřní dveře – na míru vyrobené, posuvné
Vytápění: centrální, elektrický kotel, podlahové teplovodní topení; krb s krbovou vložkou
Architektonická kancelář ov-a
Jiří Opočenský a Štěpán Valouch
- absolventi Fakulty architektury ČVUT Praha
- v roce 2007 založili architektonickou kancelář ov-a
- v kanceláři ov-a v současnosti pracuje 8 architektů
- v roce 2012–2013 společně vedli ateliér ZAN na Fakultě architektury ČVUT
- v roce 2015 byli nominováni na cenu Mies van der Rohe za Spolkový dům Slavonice
- www.ov-a.cz