Předpokladem provedení staveb s nízkou energetickou náročností či přímo pasivních domů je požadavek na kvalitní vzduchotěsnost obálky budovy. Tu lze změřit pomocí Blower door testu, což je metoda měření těsnosti staveb pomocí tlakového spádu. Stavba, která tímto testem úspěšně projde a dosáhne hodnoty výměny max. 0,6 h-1, splní jednu z podmínek pro označení za pasivní a její investor může požádat o dotace. Společnost HELUZ nově nabízí provedení tohoto měření individuálním stavebníkům stavějícím z cihelného systému HELUZ kdekoli po republice.
„Aby společnost HELUZ mohla zákazníkům nabídnout co nejkompletnější služby, pořídila měřící komplet pro Blower door test, kterým lze vzduchotěsnost obálky budovy a tedy energetickou náročnost domu měřit. Můžeme s touto technikou přijet na místo stavby a provést měření průvzdušnosti obálky budovy (dokončené hrubé stavby nebo provozního stavu budovy), najít případné netěsnosti a vystavit protokol o provedeném kontrolním měření,“ představuje novou službu Ing. Filip Bosák, manažer technického poradenství společnosti HELUZ.
Foto: archiv redakce
Blower door test měří množství unikajícího vzduchu
Na výsledcích Blower door testu závisí možnost získat označení pasivní stavba a tedy i dotaci. Jde o metodu měření těsnosti staveb pomocí tlakového spádu. Cílem je změřit průvzdušnost neboli vzduchotěsnost obálky objektu dle ČSN EN ISO 9972. Zařízení se skládá z ventilátoru, který je nejčastěji osazený v rámu dveří v obvodové stěně. Jeho spuštěním se vytváří podtlak i přetlak při rozdílu 50 Pa. Takto lze zjistit, kolik vzduchu uniká z interiéru do exteriéru a naopak.
„Zhotovení stavby ve vzduchotěsném režimu tak, aby splnila Blower door test, nám pomáhá dosáhnout požadované úspory nákladů na vytápění. Nejde ale pochopitelně o nutnost dosáhnout úplné vzduchotěsnosti, norma určitou výměnu vzduchu povoluje. Technickou mluvou řečeno, při přetlaku/podtlaku 50 Pa je povolena výměna maximálně 60 % objemu vzduchu v interiéru za jednu hodinu. Z toho je odvozena hodnota n50 < 0,6 h-1,“ pokračuje Ing. Filip Bosák, manažer technického poradenství prodeje společnosti HELUZ
U cihelného domu plní funkci vzduchotěsné vrstvy řádně omítnuté zdivo
V případě zděného domu z cihelných bloků můžeme za vzduchotěsnou vrstvu pro splnění hodnot Blower door testu bezpečně považovat řádně omítnuté zdivo. Už v projekční části je třeba mít vyřešeno, kudy tato vrstva povede. Znamená to rovněž dodržet důsledné řemeslné zpracování této vrstvy, což přináší požadavek na jistou časovou, ale i precizní řemeslnou náročnost při řešení detailů styku navazujících konstrukcí. Řada těchto detailů je v systému HELUZ vyřešena a je samozřejmě stavebníkům k dispozici. Důležité je rovněž použít vhodné těsnicí pásky a tmely tam, kde vzduchotěsnou funkci vnitřní omítka plnit nebude.
Foto: archiv redakce
Metoda „B“ ještě umožní opravit opomenuté netěsnosti
V průběhu stavby proto norma stanovuje metodu „B“, která se provádí v době, kdy je sice již obálka budovy dokončena, ale je stále možný přístup k této vzduchotěsné vrstvě. Tu je možné, v případě detekování netěsností, ještě opravit. Abychom kontrolní měření mohli vůbec provést, je nutné stavbu na testování připravit. Za použití dočasných těsnicích pásek a tmelů uzavřeme kanalizaci, kouřovody, vzduchotechniku, otvory TZB, zavřeme i okna. Měření samotné pak probíhá prakticky totožně jako měření konečné s tím rozdílem, že během něj se soustředíme na těsnosti zejména v místech návaznosti konstrukcí.
Kde může mikronanometr odhalit nežádoucí proudění vzduchu
Ukázky z měření metodou „B“ v době, kdy dům ještě neměl vnější omítky a byla realizována pouze hrubá podlaha. Ostatní instalace a průchody byly realizovány a utěsněny. Pomocí mikronanometru detekujeme postupně všechna místa nežádoucího proudění vzduchu, jak je vidět na obrázcích níže:
Obr. 1) Nedůsledně realizovaný styk vnitřní omítky v rohu okna. Při měření je vidět poměrně výrazné proudění vzduchu.
Foto: archiv redakce
Obr. 2) Problematické místo napojení příčky na obvodou stěnu v místě instalace průchodů u hrubé podlahy. Opět lokální záležitost s nežádoucím prouděním vzduchu.
Foto: archiv redakce
Obr. 3) Netěsnost se často objevuje i u oken. Na obrázku vidíme výrazné proudění vzduchu ve špatně utěsněném místě styku okenního rámu a parapetu.
Foto: archiv redakce
Obr. 4) Častý problém je netěsnost osazení krabice zásuvek. Při výběru zásuvky je zapotřebí volit tu, která je určena pro pasivní domy. Tato zásuvka je osazena vzduchotěsnými průchodkami pro kabely.
Foto: archiv redakce
Obr. 5) V důsledku „nakrabatění“ folie vzniká netěsnost v místě spoje folie s páskou. Páska celým svým povrchem zcela nepřiléhá k folii a dostatečně netěsní. I takovýto detail má svůj vliv na vzduchotěsnost objektu.
Foto: archiv redakce
Obr. 6) Další obrázek ukazuje absenci vnitřní omítky. Proudění vzduchu mezerami v přizdívce z plynosilikátu bylo citelné pouhou rukou.
Foto: archiv redakce
Obr. 7) Ostění jednotlivých příček je doporučeno zatřít lepidlem nebo zaomítat. Zamezíme tím případnému nekontrolovanému proudění vzduchu v místech voštin cihel ze vzduchotěsného prostoru do prostoru za vzduchotěsnicí rovinou.
Foto: archiv redakce
