Při budování vlastní zahrady máte dvě možnosti – buď své přání svěříte do rukou zahradního architekta nebo se do práce pustíte sami.
JAK SE DĚLÁ ZAHRADA
Základem každé zahrady je kvalitní zemina, proto ještě než začnete stavět dům, u něhož máte pozemek budoucí zahrady, shrňte z něj ornici na jednu stranu tak, aby nedošlo k její kontaminaci při stavbě domu. Teprve po dokončení domu nejprve provzdušněte stavební technikou udusaný obnažený podklad a pak ornici vraťte na původní místo. Ornici a budoucím rostlinám udělá dobře, když ji obohatíte o kompost a písek. Přijde vás to na méně peněz, než pořizovat novou čistou ornici.
Pokud jste zajistili ornici, můžete přistoupit k plánování zahrady. Uvědomte si, co od své budoucí zahrady očekáváte a co by vám měla přinášet. K čemu hodláte zahradu využívat? Jste náruživý pěstitel bylin, zeleniny nebo růží, nebo si chcete raději užívat modré nebe nad hlavou s přáteli u rozpáleného grilu? Studujte a navštěvujte už hotové zahrady a zkoumejte, co se vám v každé zahradě nejvíc líbí.
V další fázi se chopte tužky a papíru a nakreslete si plánek domu a jeho okolí, všechny nezbytné funkční prvky. Tedy plot, vstupy, kudy povedou cesty, kde bude místo pro děti, terasa, bylinková zahrádka nebo užitkové záhony, případně vodní prvek. I kam plánujete dát nepopulární sušák na prádlo, kůlnu na dříví, pergolu nebo v jakém koutě chcete být ukryti před světem. Podkladem může být například okopírovaná projektová dokumentace stavby domu nebo výseč z plánu katastrálního úřadu. Nezapomínejte ani na kout vyhrazený dětem. Až bude tento základ jasný, pak teprve řešte osázení rostlinami s ohledem na orientaci pozemku vůči světovým stranám, charakter terénu, typ zeminy, nadmořskou výšku, klima.
A teprve nakonec se věnujte trávníku. Řekli jsme, že novou zahradu si můžete vymyslet sami, ale stejně tak lze využít i služeb odborníků. Se zahradním architektem můžete buď konzultovat pouze svoje představy, nebo ho požádat o vytvoření základního konceptu, či rovnou celého projektu až po seznam rostlin. Totéž platí pro samotnou realizaci. Někdo si raději zahradu vytvoří vlastníma rukama, i když by to mělo trvat několik let, jiný si najme realizační firmu.
KROK ZA KROKEM
- úprava půdy, modelace terénu
- vodní prvky (jezírko, bazén...)
- stavební práce (zídky, cesty, plot)
- technické i odpočinkové prvky (kůlny na nářadí, zahradní domek, skleník, pergola, terasa, ohniště)
- relaxační prvky (pískoviště a houpačky pro děti, osvětlení…)
- výsadba stromů (v případě výsadby velkých dřevin tento úkon zařaďte za vodní prvky)
- výsadba rostlin, vč. živého plotu
- zakládání trávníku
- drobné finální úpravy
VODA
Základem přírodního bazénu je pevný skelet z betonu nebo plastu, který je izolován jezírkovou fólií. Dostatek kyslíku lze zajistit cirkulací vody přes potok, peřeje, kaskády, fontány či pomocí chrliče, nebo kompresorem. Za úvahu stojí také potůček nebo vodní kanál, který také vynikne nejlépe na velké ploše. Na malých zahrádkách lze vytvořit miniaturní jezírka pomocí fólie nebo ze staré nádoby či kádě. V hobbymarketech se také dají koupit již hotové fontánky, kterými cirkuluje malé množství vody. Na malém prostoru zahrádky si můžete vytvořit také fontánku z valounů.
BEZ STROMŮ TO NENÍ ONO
Ne každý má trpělivost čekat, až se mu dřeviny předvedou v plné kráse. V tom případě se nabízejí dvě řešení. Můžete si rovnou pořídit vzrostlé stromy (třeba i 5 metrů) a keře (například i dvoumetrové). Takto lze zakoupit rovněž živé ploty, jež se prodávají jako hotové, upravené bloky. Nebo vsaďte na rychle rostoucí druhy.
U stromů se za rychle rostoucí považují už i ty, jež slibují roční přírůstek 20 cm (například lípy, javory), avšak břízy, topoly či vrby se každoročně pozvednou k výšinám dokonce až o 50 cm. Pokud nejste alergici, nebojte se vysadit i břízy, javory, akáty či jeřáby.
VYHNĚTE SE CHYBÁM
Dodržujte praxí prověřené pravidlo: nejprve se osazují okraje pozemku, pak se postupuje do jeho středu. S výsadbou rostlin začněte teprve po dokončení zídek, terasy, cest, herních prvků, kůlny, plotu apod. Mějte na paměti, že když vysadíte jeden druh rostlin ve větších skupinách, lépe vyniknou.
Častou chybou je budování zahrady nahodilým a živelným způsobem, kousek po kousku, bez rozmyslu. Majitel zahrady někdy prostě nakoupí rostliny, které jsou v danou dobu k dispozici a začas udělá totéž – prostě je zrovna měli v akci v zahradnictvích, jemu se líbily, tak je vysadil.
CO A KAM ZASADIT
V písčitých půdách se daří břízám, borovicím, dubům, z keřů zkuste perovskii či ořechoplodec, z trvalek rozchodníky. V humózních zeminách roste dobře téměř vše – např. jedle či magnolie, z keřů ibišek či růže, z trvalek zvonky, denivky. Do hlinité půdy vysaďte lípy, habry, z keřů šeříky a tavolník, trvalky zastoupí třapatky, šuškardy i bylinné pivoňky.
Navzájem nemíchejte suchomilné (borovice, trávy a rozchodníky) s vlhkomilnými (vrby, kapradí, hosty, hortenzie) nebo stínomilné (rododendrony, bobkovišeň a břečťan) se světlomilnými (habr, borovice a rozchodníky).
